Režisér Martin Stropnický posunul hru ke komediální poloze. Hodně mu v tom pomohl Joskův text, aktualizující jazyk postav a zbavující ho příliš literárně znějícího romantismu. Ten je v příběhu Lízy hledající své ženství přítomný tak jako tak a bylo by pošetilé se ho vzdávat. Je to ovšem romantismus tvrdých mužů v krajině vyprahlé suchem i city.

Líza Andrey Elsnerové vstupuje na scénu jako kluk, nelišící se od svých bratrů. Její údajná nepůvabnost není věcí vnějšího vzezření, ale vnitřní nepřesvědčenosti o schopnosti být ženou, zvláště pak podle představ „ženského spolku“ amerického maloměsta. S probuzeným ženstvím jako by se zevnitř rozhořívala, tvář jí vroucní úsměvem a hlas od vysoké polohy klesá, ztišuje se a protepluje. V první polovině ji režie vede ke zbytečné vnějškové hysterii, jež sice posiluje komediální vyznění hry, ale zbavuje Lízu přesvědčivosti.

Bill Starbuck hostujícího Filipa Blažka postrádá zcela tradiční romantické tajemství a je především provokujícím komediantem vnášejícím do každodenní farmářské nudy vítané vzrušení. Je stále opojeným snílkem s rozostřenou hranicí mezi reálným a vysněným světem. Pro Lízu je ovšem šancí, kterou dokáže bezezbytku využít. Ostatně stále je tu ještě v záloze Fil (Daniel Bambas), ve Stropnického inscenaci od počátku budovaný jako Lízin společník v tématu smolařství a nedobrovolně sdílené samoty.

Dokonale naplněnou postavou je rančer Curry Jiřího Plachého, jehož herec citlivě modeluje od prostého venkovana k empatickému otci a skutečné hlavě rodiny. Výborní jsou i oba synové - naivně dobrácký Jim Michala Novotného a sveřepě, hořce racionální Noe Jiřího Dvořáka. V Obchodníkovi s deštěm získala vinohradská scéna titul, který diváky nezklame.

N. Richard Nash: Obchodník s deštěm
Překlad Jiří Josek, režie Martin Stropnický, dramaturgie Kristina Žantovská, scéna David Marek, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Petr Malásek. Premiéra 8. 1. 2008 v DNV.


Text k foto: