V Hříčce se herec, režisér a příležitostný dramatik pokusil načrtnout příběh o pospolitosti, i když nadlouho rozdělené, odloučené. Vložil do něj osobní zkušenost člověka motajícího se celý život kolem divadla. Snaží se najít cestičku ke štěstí, domovu, přátelství a hluboké lásce.

Děj se prolíná minulostí i přítomností rodiny emigranta

Z Norska se po třiceti letech vrací muž mnoha profesí. Kdysi mladé herečce utekl do emigrace rovnou z hotelové postele po jediném erotickém prožitku s ní. Do vlasti přichází ve chvíli, kdy se vdává dosud nepoznaná dcera, která z toho zážitku vzešla.
Probírá se minulost, za ni padne i facka, žije se přítomnost.

Oddávající je roztomilá úřednice, která se ze soužití s vlastním despotickým mužem stala alkoholičkou. Otcem ženicha je také někdejší divadelník, nový majitel penzionu, v němž k hříchu ještě za onoho režimu došlo. Všechno se šmodrchá, ale i s úsměvem řeší – a bez akčních scén. Co diváky určitě na Hříčku pozdního léta přitáhne, je herecké obsazení.

Na jevišti se potkávají vlastně i opravdoví soupeři: Jana Kačera (majitel penzionu) z Občanského hnutí znechutila politika už dávno, Táňu Fišerovou (matka nevěsty, na jevišti ji alternuje Lenka Termerová) z ODS nedávno.

Skandály doplňují úsměvné historky

Také ze spoluhráčů vyzařuje pohoda a chuť vyprávět něco neskandálního, třeba jen úsměvného. Nejvíc z Jitky Smutné (oddávající, střídá se s Kateřinou Burianovou), ale také z Jana Vlasáka (s Hanušem Borem a se Zdeňkem Maryškou hrají navrátilce z ciziny).

Ženicha hraje Martin Kubačák nebo Radek Valenta, nevěstu Adéla Kubačáková, dříve Kačerová, jak jsem trestuhodně nepoznal varuje se bulvárních zvěstí kdo s kým. Aby Kačerovic rodina byla na jevišti celá, odbude se aspoň telefonický hovor s Ninou Divíškovou.

Nečekejte od Hříčky pozdního léta žádný výkřik divadelní moderny. Někdy ale v překotné strojenosti happy vysmátosti kolem nás stojí za navštívení i příběh plný opravdové pohody.