Kdo je kapela Legendy se vrací?

Petr Šiška: Vznikla v roce 2003 coby recesní sestava na základě sázky. Vsadili jsme se s naším kamarádem, že když se dostane ve volbách do Senátu, zahrajeme mu s Izzim ze skupiny Doga deset jeho oblíbených songů. Když volby vyhrál, nechtělo se nám ty skladby cvičit a zavolali jsme kytaristu Andonise Civopulose, který je hrává pravidelně v barech ve Švýcarsku, aby nám pomohl.

Připravili jsme koncert a měli jsme obrovský úspěch. Přímo na té akci jsme dostali pět nabídek na další hraní. Připravili jsme tedy nové písně a kapela začala fungovat. Stojí na akustických verzích slavných rockových hitů. A jméno Legendy se vrací se lépe skanduje než češtinsky správné Legendy se vracejí.

Proč sázíte na coververze? Není lepší nechat lidi poslouchat originál?

To je pro posluchače pracné. Většinou si stejně kupují alba kvůli jednomu hitu a pořizovat si sadu sto šesti desek je drahé. Vycházíme z toho, že generace, která poslouchá staré hity, nepoužívá v tak velké míře mp3 přehrávače, ale kupuje si cédéčka.

  

Proč hovoříte právě o sto šesti deskách?

Protože jsme u Karla Peterky z vydavatelství Česká hudba nahráli kolekci sedmi CD a DVD se sto šesti hity. Jednou nám řekl, že se mu náš projekt líbí a rád by s námi něco udělal. Na otázku, kolik máme věcí, jsme odpověděli, že tolik, kolik bude chtít. On na to, že potřebuje sto šest akustických hitů. Natočili jsme je během tří dnů a při tom vznikala i DVD.

To je velká drzost.

To tedy je. Nahrávali jsme na první, případně druhý pokus. Nothing Else Matters od Metalliky jsme na zkoušce ani jednou nezahráli do konce a ve studiu jsme ji natočili na první dobrou. Za vším je fenomenalita Andonise Civopulose, který zahraje i instrumentální verzi Šavlového tance od Arama Chačaturjana. Vycházíme z toho, že muzikanti jsou v podstatě komedianti, kteří by měli být schopni pobavit a dát lidem to, co chtějí. Kdekoli a kdykoli.