U nás pracoval zatím v Disku (mj. Paní ministrová), na pražské konzervatoři, v Příbrami, Hradci Králové a v Kladně. Sžíravě sarkastickou Paní ministrovou Srba Branislava Nušiće v překladu Jaroslava Urbana vrátil nyní do Mostu.

Do Strakovky cesta malovaná


Historka o jedné demisi, volební kampani, vítězství, a o předčasných volbách, které vrátí činorodou ministrovu manželku zase na tržiště, kde šidila zákazníky prodáváním vajec, a manžela k prasečímu chlívku, k němuž má blíž než do Strakovky, nese v sobě sice balkánskou mentalitu, je ale totožná s úrovní i našich modrých, oranžových, rudých, černých a zelených; zejména jejich dutých hlav. A to jsou skoro všechny.

Na co vzletná slova? Lépe než výklady charakterizují Paní ministrovou poznámky - Z tajného deníku Živany Popovičové 1 až 3: "Viděla jsem z dálky na Náměstí Svobody strýce Vasu. Byl namol a hrál na dudy. Lidé kolem se smáli a volali Vasa na Hrad!"
Balkánský komplex má v naší zeměpisné šířce chorobnou variantu s diagnózou čecháčkovství. To nejnovější se zejména na tvářích modrých sirotků projevuje zarudlými skvrnami a pupínky.

Škleb a ironie


Také o tom je inscenace švarného Slovana z Bulharska Nikolaje Peneva. Domyslel ji ještě s ironičtějším šklebem než v DISKu. V dokonalém souznění s choreografkou Rumjanou Ivanovovou, scénografem Josefem Korábem, kostymérkou Romanou Tůmovou. Se skvělou balkánskou akordeonovou dechovkou, zdatně i na heligón vytrubující zběsilé šestnáctinky (Skořepa, Svatoň, Mach, Priwitzer, Říha, Brožík).

A s herci! K zulíbání Zita Benešová (ministrová), Michaela Krausová (služebná), Martina Šimíčková (dcera), nezapomenutelný Radim Madeja (sekretář ministerstva zahraničí), Jiří Kraus (zeť), Otto Liška (strýc Vasa), Bohuslav Patzelt (obchodník s kůžemi a konzul Nikaraguy)... Vše pod heslem: Kdož rakiju a mastiku pijeme, spojme se!

Městské divadlo Most - Branislav Nušić: Paní ministrová. Přeložil Jaroslav Urban. Režie Nikolaj Penev, dramaturgie Vlastimil Novák, choreografie Rumjana Ivanovová, scéna Josef Koráb, kostýmy Romana Tůmová, hudba Stefan Valdobrev a Tomáš Alferi. Premiéra 7. listopadu 2008.