Autor zmapoval objevování nové země obyvateli českého království, jejich pronikání do Brazílie, zejména jezuitů, jako byl Samuel Fritz, autor první podrobné mapy povodí Amazonky, nebo astronom Valentin Stansel. Dále pak popsal český podíl na vědeckém poznávání Brazílie v 19. a 20. stol., ať už jde o přírodovědecké nebo etnografické poznatky.

V 19. stol. se dostala do Brazílie úspěšná operní zpěvačka Klementina Kalašová, jejíž vzestupnou kariéru přeťala žlutá zimnice (pohřbena v Salvadoru, Bahía), nebo malíř, portrétista císařské rodiny Ferdinand Stanislav Krumholz.

Jelikož Brazílie byla jedním z prvních států, které uznaly Československo, záhy se rozvinuly vzájemné styky, k nimž přispěl i prezident Juscelino Kubitschek, jenž se vždy hlásil ke svému českému původu. Za jeho vlády došlo k výstavbě nového hlavního města, v němž sehrál velkou roli Oscar Niemeyer, který při své návštěvě Československa zapůsobil na vývoj architektury.

Češi poznali dílo nejznámějšího brazilského malíře Candida Portinariho; naopak v Sao Paulu se pravidelně vystavovala díla českých umělců a zejména scénografové získali několik medailí. U Josefa Svobody se pak (v Praze) učil dnes nejvýznamnější brazilský scénograf Hélio Eichbauer.

V oblasti umění se v Brazílii prosadila řada českých emigrantů a naopak, v poslední době u nás zaznamenali úspěch brazilští fotografové, na prvním místě Sebastiao Salgado. Kniha o 300 stranách vyšla v Brně (nakladatelství L. Marek) s českým resumé u každé kapitoly.