Knechtová si napsala všechny písničky sama, aby album bylo skutečně její a sólové. Otázka je, jestli to bylo úplně šťastné, zda nemohla alespoň část ponechat jiným autorům. Některé písně jsou evidentně vata, často pouhý nápad, který se točí pořád dokola.

O něco lepší jsou říznější věci Myslím, nemyslím či Spomienka. Expresivně se lámající a vzlykající hlas zpěvačky je rychle rozeznatelný, dobře fungují časté backgroundové vokály, které jakoby napodobovaly R.E.M. Její texty o lásce vyznívají poněkud neproniknutelně, spíše jde o proudy volně souvisejících pocitů, které si žijí samy pro sebe.

Katarína Knechtová nepřišla s velkým překvapením. V zásadě zní pořád jako Peha, i když silný hit typu Spomal už nenabídla. Na česko-slovenské popové scéně asi pořád patří k těm lepším, nabízí standardní kytarový pop-rock.

Katarína Knechtová: Zodiac Universal 2008