Nespravedlnosti, dokonce se smrtelnými dopady, přitom ovlivňovaly Polanského život od dětství. Narodil se sice svým polským židovským rodičům v Paříži, ale před válkou se rodina vrátila do Krakova. Za holocaustu byli otec i matka odvlečeni do koncentračního tábora, maminka zahynula v Osvětimi, malý Polanski přežil jen díky solidaritě lidí z ghetta.

Debutoval v roce 1962 filmem Nůž ve vodě, ale přestože drama milostného trojúhelníku získalo ocenění na festivalu v Benátkách, v Polsku ho vypískali. Polanski tedy odjel na Západ, kde se jeho kariéra začala rozvíjet natolik slibně, že po filmu Slepá ulička dostal pozvání do Hollywoodu, kde natočil film Rosemary má děťátko. Tehdy zasáhla bestiální smrt do jeho života podruhé: zfetovaný satanista zavraždil jeho manželku, herečku Sharon Tateovou, která byla v osmém měsíci těhotenství. A ne dost na tom, Polanski se stal dokonce podezřelým a očištění mu přineslo až zatčení skutečných pachatelů.

A pak přišel další osudný rok – 1977, kdy ho nachytali v bytě Jacka Nicholsona s třináctiletou dívkou. Byl obviněn ze znásilnění, ale nakonec se to uhrálo na pohlavní styk s nezletilou. Když se ale dozvěděl, že soudce ho chce poslat na padesát let za mříže, raději uprchl přes Londýn do Francie, kde získal občanství a nemůže být vydán do USA. Nicméně kalifornská justice ho stále považuje za zločince na útěku, takže si ani nejel v roce 2003 převzít Oscara za nejlepší režii za film Pianista. V Paříži nyní žije se svou další ženou Emmanuelle Seignerovoua jejich dvěma dětmi.