Neopustila svět Harryho Pottera, který vytvořila, Beedleho pohádkové bajky našla v pozůstalosti profesora Albuse Brumbála. Nejsou to jen tak ledasjaké příběhy. Pomáhají vysvětlovat mladým čarodějnickým potomkům, že kouzla dokážou vyvolat právě tolik potíží, kolik jich dokážou napravit. A k pravdě se každý musí chovat nanejvýš obezřetně. Jak řekl kdysi Brumbál Potterovi: „Je to něco krásného a strašného, a proto je nutné s ní zacházet s krajní obezřetností.“

Milovníky dobrodružných příběhů může zamrzet skutečnost, že Rowlingová, ale co to říkám, přece prof. Brumbál, považuje za potřebné dodat k vcelku mravoučným historkám ještě poučení, jakýsi dovětek. Vždycky jsem měl za to, že katarze v ději, změny v charakterech lidí, v jejich jednání, kdy si uvědomí, co je dobře a co je nesprávné, působí dostatečně zajímavě.

Je zřejmé, že se autorka ságy o čarodějnickém učni nemůže jen tak rozloučit se svým hrdinou i prostředím, které vytváří nám, mudlům, kteří nemáme dar kouzel, tak výrazné zrcadlo. Jinak by se knih o Potterovi neprodalo více než 400 miliónů, přeloženy by nebyly zatím do 65 jazyků, jen v češtině se jich prodalo na 1,5 miliónu.
O dobrém srdci J. K. Rowlingové svědčí nejen vyznění bajek a pohádek, ale i skutečnost, že se vzdala honoráře a čistý výnos z prodeje bude věnován organizaci Children˙s High Level Group, kterou založila spolu s členkou Evropského parlamentu Emmou Nicholsonovou ve prospěch dětí trpících ve velkých ústavech.

J. K. Rowlingová: Bajky Barda Beetleho, Albatros, přeložil Pavel Medek, 124 stran, 249 Kč