Levellers letos slaví dvacet let. Co od vás můžeme očekávat v dalších dvou dekádách?

Plánovali jsme jenom těchto dvacet let, takže si nejsem jistý. Myslím, že pro kapelu je nejdůležitější energie. Dokud ji budeme mít, budeme psát písničky o naší době a chceme roztancovávat lidi.

Vaše nové album Letters From The Underground je dobře přijímáno kritikou. Těší vás, když vás žurnalisté chválí?

Naposled se tisku v roce 2001 líbilo naše album Hello Pig. Fanoušci ho bohužel nesnášeli, takže to nic neznamenalo. Nové album se líbí kritikům i fanouškům, což se nám děje úplně poprvé. Je to skvělé.

Jak si vysvětlujete, že po dlouhé době je vaše album tak dobře přijímáno?

Trvalo nám dvacet let, než jsme si uvědomili, co jsme přesně za kapelu. Na tomhle albu zkrátka děláme to, v čem jsme dobří.

Tvrdíváte, že politicky laděné texty jsou vaše reakce na společenskou apatii. Co je zdrojem té netečnosti?

Náš smysl pro veřejné věci je zničený a nahrazený plochými televizními obrazovkami, které dvacet čtyři hodin denně poskytují únik před skutečností. Je sotva překvapením, že čím dál méně lidí hlasuje ve volbách a že nejsou aktivní ve své lokalitě. Těm u moci se politicky i ekonomicky hodí, aby lidé zůstali neteční k faktům.

Kde mají lidé, kteří nechtějí být apatičtí, hledat morální autority?

Věřím, že všechny formy umění mají povinnost vzdělávat, stejně jako bavit. Předesílám ale, že by lidé neměli v Letters From The Underground vidět nějaký manifest. Nabízíme pouze své názory.

Co je podle vás nejpalčivější problém, jehož řešení nesnese odklad?

Jedno z prvních hesel, které změnilo můj život, bylo „Mysli sám za sebe“. Nevěřte všemu, co čtete v médiích, ptejte se. V dnešní době je lidem přístupných tolik informací…

Jak vzniklo bonusové akustické CD, které je k vaší studiové desce přidané?

Když jsme nahrávali, měli jsme mnoho hotových textů a neměli jsme čas všechny zpracovat do písní. Takže bylo fajn se později vrátit do studia a nahrát zbytek aspoň akusticky. Taková práce je daleko rychlejší.

Můžeme bonus chápat jako malý předkrm před regulérním akustickým albem?

Ne. Akustické písničky jsou v pohodě, ale lepší je to s bicími, basou a hlasitě.

Co vám dalo přátelství a spolupráce s českou kapelou Divokej Bill?

Byla to první skupina, která řekla, že jsme inspirovali jejich hudbu, z čehož jsme měli dobrý pocit. Nyní se už dobře známe a hodně se navzájem učíme o našich kulturách a jazycích. Naučit se češtinu je ale velmi složité.

Na podzim s sebou Divokýho Billa berete na ostrovní turné. Myslíte si, že mají v Británii šanci?

Kvůli řeči to bude těžké, ale ta hudba je fantastická a lidi roztancuje. Byli jedna z nejlepších letošních kapel na našem festivalu Beautiful Days. Publikum ji milovalo.

Jak je bude hodnotit tradičně přísná britská kritika?

Myslím, že pokud si najde čas, aby se na ně podívala, tak je zaujmou a bude pozitivní.

Existuje nějaká šance na společnou nahrávku Divokýho Billa a Levellers?

Zatím jsme společně nic nenahráli, ale mluvíme o tom. Na společných koncertech jsme ale už některé věci hráli dohromady. Například píseň Žoldák.