Pražskou kulturní událostí konce roku se stala výstava v Městské knihovně věnovaná akademismu, někdy hodně zatracovanému, zejména však zcela opomíjenému výtvarnému projevu. Jak jako obdivovatel surrealismu vnímáte tento počin?

Moje kolegyně Marie Rakušanová připravila nesmírně zajímavou expozici, která poprvé představuje široké panorama akademického umění až do poloviny 20. století. Ukazuje se, že akademismus měl mnoho podob a vrstev. Já sám mám řadu těchto obrazů rád. Surrealisté je považovali za nutné zlo, s nímž se ale může výtvarně pracovat, jak třeba naznačuje malířská technika Salvadora Dalího.

Existovala nějaká polemika mezi avantgardou a akademismem? Hádal se třeba Emil Filla, jako vůdčí osobnost Mánesa, s Vratislavem Nechlebou jako představitelem akademismu na výtvarných školách v Praze?

Ne, žádná polemika nebyla. Avantgarda a akademismus, to bylo, jako bychom žili a bydleli ve dvou úplně jiných bytech. Akademismus jako termín se třeba objevuje v Teigových kritikách, ale vždycky ho pojímal jako negativní vymezení vůči tomu, oč usiluje avantgarda.

A současný názor?

Myslím, že je dobře, že výstava Marie Rakušanové se nechce stát nějakým soudem dějin nad akademismem. Ale také nejde o to, že teď diváci konečně uvidí to opravdové umění! Naopak, akademismus je tu představen v pozitivním i negativním smyslu a je ponecháno na samotném divákovi, aby si vybral, co je mu opravdu blízké.

Jak si vysvětlujete, že akademismus ani dnes neztratil na přitažlivosti?

Akademismus tím, jak byl dlouho odmítán a zatracován, získal příchuť něčeho zakázaného, a tím i romantického. Na výstavě je řada známých osobností jako Max Švabinský nebo Vratislav Nechleba, ale i úplně opomíjení tvůrci, kteří ve své době hráli důležitou roli.

A co vás osobně nejvíce zaujalo?

Kromě objevného uměleckohistorického zhodnocení především instalace výstavy, kterou dělalo grafické studio Roberta Jansy a výtvarník Zbyněk Baladrán. Tak třeba díla malířů jsou tu konfrontována s dobovými fotografiemi a se záběry z filmů 20. a 30. let a divák tak může srovnávat pózy modelek a hereček s figurami na akademických obrazech, což je nesmírně zajímavé. Výstavu mohu všem jen doporučit.

 


Bytosti odnikud
Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století
Městská knihovna Praha do 1. 2. 2009, denně kromě pondělí 10–18 hodin