Někomu možná postačí vypravit se do Dejvic na hororové setkání dvou přátel ze studií, chirurga Ivana a psychiatra Davida. Ještě po dvaceti letech je tíží společný zločin. Někdo po nich střílí z kuše, tajemná Houmelesačka je obdařena převtělenou duší Ivanovy matky, ve vojenské zóně jsou vystaveni šikaně, setkání s Dívkou obestře její smrt...

U moci pánové jeskyně


Dejvické divadlo má ale větší ambice. Přemýšlivějším určilo další vrstvy příběhu. Žijeme přece v zajetí reklam a virtuálních her. Povědomí o naší i světové historii rozbíjejí oblíbené slátaniny žánru fantasy. A to všechno se prolíná do životů rychlokvašených celebrit, výrobců mýlících se neomylných manažerů, kapitalistů s hospodářskými pravidly veksláckého podsvětí.

Klimáček je autorem zkušeným. Neuvěřitelné, v září oslavil abrahámoviny. Dračí doupě napsal pro jednu z nejlepších českých scén. Tománek s Krobotem je domysleli na společenskou sondu do absurdního polosvěta profesních konkurzů zkoumajících spíše výdrž jednotlivce, jeho schopnost povznést se nad emoce než profesní předpoklady.

Náš život přece už dávno není měřen schopnostmi, vědomostmi, nýbrž obratností usilovat, drát se o pozice, a vydržet na nich. Velká fantasy hra. Mění se v realitu jen ve chvílích procitnutí. Často velice trpkého, smrtelného...

Na scéně kvinteto


Doktorské role ušil Klimáček na tělo Ivanu Trojanovi (Ivan) a Davidu Novotnému (David). Prvního vybavil přemýšlivostí a schopností sebereflexe, druhého mnohem praktičtěji; přizpůsobivostí vedoucí k snadnějšímu úspěchu. Za jakoukoli cenu.
Postava velkého podnikatelského hýbatele a majitele lidských duší připadla Martinu Myšičkovi (Voják a Pán jeskyně). Dívku, neúspěšnou čili nevhodnou k pracovním pozicím, vytváří Klára Issová. Praktičtější soubor vlastností pro "pozici" vykazuje Houmelesačka (Klára Melíšková)...

Z Dračího doupěte může být člověku úzko. Je napínavé, ale hlavně schopné určit diagnózu nepříliš lichotivých proměn homo sapiens přelomu tisíciletí.

Dejvické divadlo Praha - Viliam Klimáček: Dračí doupě. Režie Karel František Tománek, dramaturgická spolupráce Miroslav Krobot, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Chocholoušek a Vladimíra Fominová, hudební spolupráce DVA. Světová premiéra 7. a 9. listopadu 2008.