Porota přiřkla Rahímímu cenu až v druhém kole hlasování, když pro něho zvedlo ruku sedm porotců. O čtyři hlasy za tímto spisovatelem a filmařem afghánského původu zůstal Michel Le Bris s knihou La beauté du monde.

Jméno letošního nositele Goncourtovy ceny bylo přesně podle mnohaleté tradice oznámeno během společného oběda členů Goncourtovy akademie v pařížské restauraci Drouant. Cena je sice spojena s šekem na pouhých deset eur, tedy v přepočtu pouhých 250 korun, vždy ale vede k velkému zvýšení prodeje odměněného díla. Ocenění, které se uděluje od roku 1903, nese jméno dvou spisovatelů konce 19. století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. V desetičlenné akademii vytvořené v roce 1900, vždy zasedali a nadále zasedají četní významní spisovatelé.

Šestačtyřicetiletý Atík Rahímí má dvojí státní příslušnost, afghánskou a francouzskou. Na literární dráhu se vydal v roce 2000 a na svém dosavadním uměleckém kontě má již čtyři romány. Nynější vítězná kniha je ale jeho první literární dílo, které hned zpočátku tvořil ve francouzštině.

V románu zachytil Rahímí zpověď afghánské ženy, která snaží vymanit z manželského, náboženského i společenského tlaku zpodobněného jejím mužem.

Renaudot "opravuje" Goncourta

Současně s "Goncourtem" je udělována další význačná francouzská literární cena, Renaudotova. Ta letos připadla guinejskému spisovateli Tiernovi Monénembovi za knihu Le roi de Kahel.

Renaudotova cena získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi (asi 1586 -1683), jenž je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. Tuto cenu založili v roce 1926 novináři čekající u Drouanta na vyhlášení Goncourtovy ceny, aby "opravili" výběr Goncourtovy akademie.