Článek
Seal má rád šedesátá léta, a tak si natočil s mohutným orchestrem album soulových standardů - typickou desku pro radost. Nesnažil se ani v nejmenším o originalitu. Nekonají se žádné remixy, žádná postmoderna. Vsadil čistě na zpěv a kvalitní živé muzikanty, i když nejvíce mu samozřejmě pomohla nadčasová kvalita písní, které si vybral naprosto neomylně - všechny jsou vkusné a současně hitové.
V úvodní A Change Is Gonna Come od Sama Cooka, patrně prvního soulového zpěváka v historii, se Seal téměř dotýká originálu. Dobře dopadla i It's Man's Man's Man's World Jamese Browna, i když Seal nemá jeho okouzlující vzteklou dikci. V jeho podání je píseň méně dynamická a sladší.
Také slavná Here I Am (Al Green) postrádá malou špetku onoho těžko definovatelného "koření", které dělá ze slušné písničky klasiku. Greenův zpěv byl přece jen nepatrně vřelejší, mazlivější.
Od Otise Reddinga (na snímku) si Seal vypůjčil píseň I've Been Loving You Too Long.
Po I've Been Loving You Too Long (Otis Redding) se Seal našel v houpavé It' s Alright (Curtis Mayfield) a hlavně následující If You Dont Know Me By Now funguje dokonale. Seal v jednom z nejlepších slaďáků, které v soulu vznikly, exceluje, a vyrovnáná se starším verzím (původně ji zpíval Harold Melvin, později převzal Simply Red).
Silná je závěrečná People Get Ready z pera Curtise Mayfielda, ovšem pouze v tom případě, že si předtím nepustíte verzi Arethy Franklin. Zatímco její gospelová nahrávka bere dech, Seal zde zpívá "pouze" dobře. (To "pouze" berte s rezervou, pořád je lepší než většina dnešního popu). I proto se nedá říci, že by Seal ohromil, určitě však odvedl perfektní práci. Pokud má smysl poslouchat coververze soulové klasiky, tahle deska je jasnou volbou.
Seal: Soul Warner Music 2008