Hlavní obsah

Člen Pražského výběru II. Richard Scheufler: Jsem takový hudební bisexuál

Právo, Jaroslav Špulák

"Svou deskou jsem se vzepřel názoru, že nejsem kromě bigbítu schopen nic jiného zahrát. Je tam tedy latina, hard core, funky, jazz, improvizace i bigbít. Baví mě pokořovat hranice," říká Richard Scheufler.

Foto: Právo

Baskytarista Richard Scheufler je též členem sestavy Pražský výběr II. Vydal zatím dvě sólová alba.

Článek

Na desce jste zabrousil do několika hudebních stylů. Který je vám nejbližší?

Rock a jazz, jsem takový hudební bisexuál. Na bigbítu miluju tlak, určitou jednoduchost a názor. Na jazzu zase harmonické možnosti. Celkově mám rád dobrou hudbu. Pakliže má nějaké sdělení, může to být klidně i americká country music.

Neříkám, že bych ji chtěl hrát, ale má své kouzlo a není ušudlaná jako ta, kterou slyšíme v Čechách u táboráků. Svou deskou jsem se vzepřel názoru, že nejsem kromě bigbítu schopen nic jiného zahrát. Je tam tedy latina, hard core, funky, jazz, improvizace i bigbít. Baví mě pokořovat hranice.

Přestože jste vynikající baskytarista, na albu jsou zpívané skladby nahrané s více nástroji. Ctíte písničkový tvar?

Šlo mi o písničky. Mám rád dobrý pop, naprosto si vážím géniů typu Stinga, Phila Collinse, Joe Cockera nebo Bryana Adamse. Zajímají mě zpěváci, kteří současně hrají na baskytaru, což jsou právě Sting nebo můj velký miláček a vzor Mark King z Level 42.

Vždycky jsem vedle hry na basu toužil i zpívat, a tak jsem chodil na konzervatoř na hodiny zpěvu. Miluju i filmovou hudbu, ve které se v podstatě prosazuje klasika. Líbí se mi třeba muzika k Harrymu Potterovi nebo Hvězdným válkám.

Klasickým představitelem zpívajícího baskytaristy je Paul McCartney z Beatles. Jaký máte vztah k nim?

Beatles jsou ve své jednoduchosti písňové formy neskutečně silní. Vůbec se nedivím, že měli tak fenomenální úspěch a jsou legendou. Osobně mám nejraději jejich album Abbey Road. Má takový melancholický až smutný nádech. Řešili tenkrát osobní problémy, prožívali mezní situaci a z desky je to cítit. Podle mě je to album, u kterého jim šlo především o sdělení. Bylo jim jedno, jestli ho publikum přijme, nebo ne.

Měl jste možnost pracovat i na filmové hudbě?

Zatím mi takovou práci nikdo nedal. Jen jeden management v Ústí nad Labem po mně chtěl přearanžování skladeb z mého alba. Nedostál ale svým slibům, takže ze spolupráce sešlo. Z té doby mám pro jednu písničku hotové aranže se symfonickým orchestrem. Možná budu mít někdy možnost dodělat zbytek.

Momentálně pracuju na nové videoškole hry na baskytaru. Kromě toho hraju v Pražském výběru II, v rockové opeře Antigona a jezdím koncertovat se svým synem Richardem.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám