Na desku Ode To J. Smith si Travis připravili pár slušných melodických nápadů, chytlavé rytmy a hlavně syrový zvuk, který by od nich spousta lidí nečekala. Riffy doprovázejí krátká sóla pořádně zkreslených kytar, která sice nelze označit přímo za virtuózní, plní ale svou funkci v rámci slušných písniček.

Zpěv jejich frontmana by asi mohl být ještě mírně zemitější, k rockovějšímu zvuku by se to hodilo, ale to je detail. V případě Ode To J. Smith se Travis podařilo natočit poctivou rockovou desku s překvapivě častými odkazy k šedesátým letům (díky kytarám i divočejším bicím) a hlavně podstatně méně nudnou než to, co dnes produkují fňukalové Coldplay.

Travis: Ode To J. Smith Universal 2008