Vstupujete mezi profesionály. Máte z toho obavy?

Budete se divit, ale nemám. Reakce na vystoupení a koncerty, které jsem po soutěži absolvoval po celé republice, jsou vesměs velmi dobré. Věřím, že i zájem o desku bude solidní a mou pozici to alespoň upevní. Kromě toho, člověk by mohl mít obavy stále z něčeho, ale proč si je připouštět.

Může se nicméně stát, že deska neuspěje. Jste na to připraven?

Možná by mě to trochu vykolejilo, ale určitě bych se snažil z toho dostat. Nejsem typ člověka, který se utápí v žalu. Kdyby k tomu došlo, snažil bych se zapracovat na nějakém jiném projektu a dostat se co nejrychleji zpátky.

Na desce jsou dvě skladby od Vlasty Redla: Husličky a Bůh s tebou, Ameriko. Proč jste po nich sáhl?

Husličky zůstaly v nezměněné verzi, protože je tak lidé mají rádi a nemá smysl s nimi něco dělat. Vlasta Redl si pochvaloval, že jsem je dostal víc do obecného povědomí. Písničku Bůh s tebou, Ameriko jsme trochu přitvrdili. Vlasta mi ji dal a řekl, ať si ji předělám podle sebe. S výsledkem byl v zásadě velmi spokojen, dokonce řekl, že jsme do ní klidně mohli hrábnout víc.

Deska má poměrně široký stylový záběr, od bigbítu přes balady až k lidové písničce. V jakém ranku se cítíte nejlépe?

Jsem rocker, který si dokáže „uletět“ i na něčem jiném. Podívejte se na Petra Koláře. Když zpíval s Arakainem, znal ho úzký okruh lidí, pro který byl fantastický zpěvák. Když se pak vydal na sólovou dráhu, řada lidí mu dost zazlívala, že změnil styl a směr, ale dnes ho zná skoro každý. Já věřím, že své příznivce touto deskou nenaštvu a že si naopak získám další.