Článek
Spisovatel, který bojuje s těžkou nemocí, ve čtvrtek převezme Cenu Franze Kafky. Z ceny, kterou dostali mnozí světoví literáti i pozdější nositelé Nobelovy ceny, má velkou radost a ochotně odpovídal na dotazy novinářů.
"Nechápu, že v Čechách se ještě tolik věří písemným dokumentům Státní bezpečnosti. Tyto dokumenty by se jednoho dne měly dát na jednu hromadu a spálit," řekl s tím, že byl StB vyšetřován. Kauzu Kunderova údajného udání rozpoutalo objevení a zveřejnění záznamu Obvodního velitelství národní bezpečnosti v Praze 6 z roku 1950, podle kterého Kundera oznámil polici přítomnost Miroslava Dvořáčka na vysokoškolských kolejích. Dvořáček byl v Praze na falešné dokumenty jako západní agent.
Kundera informace o tom, že by kohokoli udal, označil za lži. S StB měl kontakt později, kdy ho podle jeho slov několikrát vyšetřovala - to však bylo až v 60. letech. Jako argument, který by mohl hovořit pro Kunderu, zaznívá fakt, že státní policie nikdy proti němu právě v těchto letech jeho někdejší údajné udání nepoužila, aby mu zveřejněním tohoto dokumentu vyhrožovala.
Lustiga StB zatkla
Lustig připomněl, že byl StB vyšetřován a odsouzen na tři a půl roku za nedovolené opuštění republiky. "Byl jsem vyšetřovaný Státní bezpečností v tu dobu, kdy Kundera měl údajně mít tu aféru, za pomoc utečencům do Palestiny," řekl. Ve skutečnosti prý jen radil studentovi, který ho zastavil na ulici. Říkal, že má tetu v Palestině a ptal se, co má dělat. "Jenže on chtěl utéct, chytili ho a on jim řekl, že se mnou mluvil. Tak mě zatkli," řekl Lustig.
Vyšetřovatel pak po něm chtěl podepsat protokol, s jehož zněním Lustig nesouhlasil. "Já si to přečetl a řekl jsem, že to nemůžu podepsat, protože je to naprostá blbost. On ale řekl, že opovrhuju jeho prací, protože to dělal šest hodin," vzpomíná spisovatel. Přesto protokol podepsal, ale připsal k němu dovětek, "že to všechno jsou úplné blbosti".
"Kdybych to podepsal ze strachu, tak by tam dodnes bylo.... jistě to tam někde je, bylo to v roce 1950. Také by někdo mohl říct, že jsem něco na policii řekl. Já jsem to neřekl, on si to vymyslel, protože potřeboval někoho obvinit. Státní bezpečnost měla instrukce najít nepřítele, a když ho nenašla ve skutečnosti, tak si ho vymyslela," řekl.
Kunderovo jméno našel v archivech badatel Adam Hradilek, který pátral po osudech Dvořáčka spojených s životním příběhem své příbuzné Ivy Militké. Podle Hradilkova zjištění Dvořáček uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. V Praze náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž na kolej si uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho. Na to, že Dvořáček se na koleje vrátí, bezpečnost podle Hradilka upozornil právě Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení.