Jestli se nějakém filmu dá napsat, že je sexy, tak určitě o Vicky Christina Barcelona. Hlavní herecký kvartet se skládá ze seriózní americké intelektuálky Vicky (Rebeka Hall), její lehce potrhlé a svobodomyslné kamarádky Christiny (Scarlett Johansson), španělského milovníka-umělce José Antonia (Javier Bardem) a jeho šílené ex-manželky Marie Eleny (Penelope Cruz).

Americké turistky se nechají balit Španělem (strašné klišé, ale Bardem to hraje vtipně), vyjíždějí na výlet a zatímco racionální Vicky dává najevo, jak celou situací pohrdá, Christina nepřemýšlí a chce si užívat. Bohužel náhle onemocní a José Antonio se okamžitě přeorientuje na Vicky, která není tak nepřístupná, jak se snaží tvářit.

Později se Christina k Josému vrátí. Její sen o romantických prázdninách v Evropě se ale opět rozpouští, když se na scéně ukáže jeho bývalá Maria, která páchá sebevraždy, tropí neustále scény a občas střílí na lidi. Cruz si roli nádherně užívá, je vášnivá a současně zábavná, když žárlí na svou sokyni. Později, když se svým bláznivým způsobem zamiluje i do ní, chce Christina odejít, protože odhalí letní iluzi udržitelného vztahu ve třech, a Maria dostane příležitost k dalšímu vynikajícímu hysterickému výstupu: "Víš, jak tě oba milujeme?"

Ztráta iluzí

Celou dobu nás Allen vozí na kolotoči nádherných pohledů na Španělsko a neméně krásné lidi, ale je na míle daleko od průměrných romantických komedií.

V rozverných kulisách se jeho postavy zamilovávají, hádají a blbnou všemi možnými způsoby, nad tím se však vznáší hluboký smutek. Allen tu rozvíjí úvahu o ztrátě romantických iluzí a při tom se ptá: Je větší blázen hysterická Maria, nebo Vicky, která věří ve stabilní domov na předměstí s úspěšným leč nudným snoubencem?

Odpovědi Woody Allen nedává. Nabízí skvěle napsaný příběh, dobře vypointované komické situace, třeskuté dialogy. Není to "jen" komedie, i když i to někdy stačí. Jde o nádherný film, který vás donutí smát se těm nejsmutnějším věcem na světě.