Eamesovi dali židlím a křeslům organický, zaoblený tvar, jako první použili při navrhování interiérového nábytku plasty a do interiérů přivedli barevnost.

„Eamesovi začali po 2. světové válce tvořit nábytek ohýbáním vrstvené překližky. Což nevynalezli, to už dělal finský designér Alvar Aalto. Ten to ohýbal takzvaně dvojdimenzionálně. Oni se ale snažili z toho udělat trojdimenzionální ohyb a to se jim do určité míry podařilo,“ řekla komisařka výstavy Daniela Karasová.

Vystaveny jsou muzejní originály, průmyslové výrobky i stůl a pohovka ze sbírky UPM. „V době, kdy začali s překližkou, se začal vyrábět plast. Rychle zjistili, že právě ten je vhodný pro trojrozměrné tvarování. A začali z něho hromadně vyrábět sedací nábytek,“ doplnila.

Zajímavý je začátek společné tvorby manželů. K ohýbání překližky se dostali během války, kdy pracovali na protéze pro transport raněných námořníků a vojáků. Na výstavě se návštěvníci seznámí s jejich dílem z let 1940–1970 včetně prvních experimentů. Instalace jsou rozděleny podle použitého materiálu – umělá hmota, hliník nebo překližka. Obrázek o výjimečných tvůrcích pomohou dotvořit historická fakta, fotografie i instruktážní videa a dokument o jejich vyhlášeném domě v Kalifornii.

Na zahájení výstavy přijel i Eames Demetrios. Ten se jako ředitel Eamesovy nadace stará o odkaz svých předků. „Hlavní myšlenkou Charlese Eamese bylo, že role designu je v tom, aby se uživatel předmětu cítil jako vítaný host, aby mezi nimi fungoval vztah jako mezi hostitelem a hostem,“ prohlásil a dodal: „Dávali designu lidský rozměr.“