Svobodovo jméno bude v dějinách českého ateliérového skla navždy spojeno s jeho působením ve Škrdlovické sklárně. Jejím vedoucím se stal v roce 1969 a vybudoval tu nejen moderní hutní provoz s úspěšným exportem do zahraničí, ale začal také organizovat mezinárodní výtvarná sympozia.

Desítky kvalitních reprodukcí

Stanislav Libenský byl na sedmi z nich, Pavel Hlava na pěti, René Roubíček na dvou, František Vízner na šesti, Jiří Šuhájek na dvou. Jen tento výčet dosvědčuje, že šlo o zcela unikátní tvůrčí setkání špičky sklářské avantgardy. Kousek od Škrdlovic v Karlově si Svoboda v roce 1990 založil vlastní firmu AG Svoboda Karlov, kde rozvíjí tradici českého sklářského řemesla. Stal se sklářským podnikatelem, což bylo prozíravé rozhodnutí.

Polistopadová doba českému sklářství nepřeje, privatizace se stala jeho výprodejem, řada podniků je ekonomicky před krachem a i slavné Škrdlovice po 60 letech zanikly.
Svoboda si na Karlově vytvořil prostor pro zcela svobodnou uměleckou kreativitu.

Kreativitu v knize reprezentují desítky kvalitních barevných reprodukcí nejrůznějších objektů, dokumentující umělcův estetický cit pro ušlechtilé sklo, pro expresivní barvu i krásu čistých geometrických tvarů. Svoboda umí velmi dobře využít světelných kvalit skleněné suroviny k estetickému výrazu.

 

Antonín Langhamer: Jaroslav Svoboda – Sklo
Akademické nakladatelství Cerm, 200 stran