Hlavním kurátorem je letos Aaron Betely, který stanovil nosné téma dostatečně svérázně. Out there. Architecture before Building. Překlad není tak vzletně znějící – a asi není tak nutný. Pojetí výstavy charakterizoval tak, že architektura nejsou jen stavby, ale že architektura je to, co dává stavbám poezii.

Po předchozích ročnících, které byly orientovány na „více etiky, méně estetiky“ či na „megapolis“, se stranou odsouvají praktické, ekologické, ekonomické i sociální otázky architektury a dává se prostor fantazii.

Architekti si hrají s prostorem

Už jen úvod, který vytváří snovou kompozici z prostorů tak, jak se objevují ve filmech, tedy z prostorů nereálných, uměle modelovaných do snivého světa, dává tušit, že o konkrétní domy tentokrát jde jen málo. Architekti si hrají s prostorem, záměrně se vyhýbají čemukoli konkrétnímu.

I když ne všichni – někdo sice modeluje z nových a příjemných materiálů či z materiálů obvykle užívaných pro něco jiného, někdo se zamýšlí nad tím, jak se člověk v prostoru pohybuje, jak se chová.

Další částí výstavy jsou Experimenty – na nejrůznější témata, nejčastěji městské společnosti a technologie vyhlížející do budoucnosti. Náhodnost hraje velkou roli – třeba v kompozici Upload City, sestavené z obrazů města nalezených na YouTube.

Jsou tu i Mistři architektury, šest osobností, které představují průřez své tvorby. Návštěvník k některým utíká s potěšením ze setkání s „normální“ architektskou prací – kresbami, modely či kolážemi Zahy Hadid, Franka O. Henryho či Coop Himmelb(l)au.

Cenu pro nejlepší národní expozici si odneslo Polsko

Národní pavilóny se tématem řídily jen volně (bylo stanoveno teprve na začátku roku). Tam se s reálnými domy lze potkat častěji v přehledu domácí produkce, stejně jako s palčivými otázkami sociálními a ekologickými.

Expozici v našem pavilónu letos organizovala Slovenská republika, kterou prezentuje instalace prešovského ateliéru zerozero nazvaná Sidewyas. Věnuje se jídlu – nabízí pohled na obsah ledniček různých společenských vrstev.

Cenu pro nejlepší národní expozici si letos odnesl pavilón Polska za instalaci s názvem Hotel Polonia, která se zabývala otázkou životního cyklu staveb a jejich možného jiného využití. Cenu za nejlepší vstup do mezinárodní expozice si odnesl Greg Lynn za svérázně dekorativní plastiky – nábytek vytvořený z recyklovaných plastových hraček.