Přimhouříme oči a ladí to s kostýmy a scénou Kláry Langové. A jsme ve snu. Hlavní díl viny na tom, že Sen svatojánské noci se bude divákům líbit i v zimě, nese režisér Jan Kačer. Všechno s herci dokázal skloubit, posvětit. Ale to se v divadle rozumí samo sebou.

Sen ale obejme všechny

Když vypočítávám tvůrce, nesmím zapomenout ani na choreografa Václava Martince. Platí, že kam jeho noha vstoupí, zůstane šlépěj hodná odlití do „ztraceného vosku“.
Sázkou do loterie bývá vidět představení se školáky. Jsou pokažení počítači a televizí, proto dokážou ztrpčovat život frustrovaným učitelkám i hercům.

Sen ale obejme všechny. Možná proto, že trampoty Lysandra, Demetria, Hermie i Heleny jsou jejich starostmi, a napětí v rodinách aténského Knížete Thesea a jeho ženy Hipolyty i krále víl Oberona a jeho družky Titánie pro změnu problémy učitelek.

Dosaďme lidská jména: Matouš Ruml, Petr Prokeš, Veronika Kubařová, Petra Nakládalová v rolích athénských milenců i Petr Halíček, Dagmar Teichmannová, Martin Hrubý a Eva Reiterová v postavách světských a lesních vládců vyprávějí příběh láskou i nevěrami zmatených smrtelníků.

Ten chlap je ne moc mocen interpunkce

Hraje se současnými gesty a dikcí, ale Shakespearovým jazykem, kterému Bejblíkův překlad sluší na míru. Všemu na jevišti i v hledišti vévodí chór, svěřený stvořitelem inscenace Královně Alžbětě respektive Ivaně Nováčkové. Jejím snovým služebníkem je bravurní Puk Petra Mikesky.

Vysoký dvůr odlehčují po shakespearovsku tupí, ale snaživí řemeslníci předvádějící srdceryvný kus o nešťastné lásce Pyrama a Thysby (Petr Bucháček, Miroslav Babuský, Milan Koníček, Ivo Theimer a další). Inu, Shakespeare v dobrých rukou je snovou romancí, jaké uměl napsat jenom On.