Hlavní obsah

O Mnichovu jako o stigmatu současné politiky

Právo, František Cinger

Mnichovský přízrak, tak pojmenoval francouzský prozaik Georges-Marc Benamou román vracející se sedmdesát let zpět do chvil, kdy tehdejší „velmoce“ rozhodly o osudu Československa. Důležitost knihy je dána nejen skutečností, že pojednává o našich dějinách, ale i tím, že se Miloš Forman spolu s Václavem Havlem rozhodli tuto látku zfilmovat.

Foto: ČTK

Francouzský premiér Édouard Daladier podepisuje v noci z 29. na 30. září 1938 mnichovskou dohodu.

Článek

„Kdybychom se měli Čechů ptát na souhlas s každým detailem, tak neskončíme ani za čtrnáct dní,“ říká v ní Hitler. „A ostatně, pánové, dnes tu neřešíme německo-český spor, ale evropský problém…“ dodal a souhlasil s požadavkem britského premiéra Chamberlaina, aby čs. zástupci, velvyslanec Vojtěch Mastný a diplomat Hubert Masařík, seděli alespoň ve vedlejší místnosti.

Naplnilo se tak osudové rozhodování: o nás, bez nás. Nakolik je aktuální i v dnešní politice? Jistě i tato otázka přiměla francouzského autora vrátit se do chvil, které patří k nejostudnějším v dějinách jeho země. Smlouva s Československem z roku 1924 ji zavazovala ke spolupráci a ochraně spojence. Proč se ho premiér Édouard Daladier (1884 – 1970), v letech 1933 – 1934 a 1938 – 1940 předseda vlády, rozhodl předhodit Hitlerovi?

To se snaží zjistit americká novinářka, která si v roce 1968 předsevzala získat sólokapra. Rozhovor s jediným žijícím účastníkem – Hitler a Mussolini zahynuli, Chamberlain zemřel v roce 1940. Nyní se ocitla tváří v tvář 84letému zlomenému muži, který se snaží obhájit tehdejší postup. Poskytne jí svůj archiv a ona v něm může libovolně listovat. Po třech týdnech se bývalý premiér rozhodl promluvit...

Připomíná ty, kdo nesouhlasili

Benamou připomíná ty, kdo s diktátem velmocí nesouhlasili. Interview hrdince pomohla domluvit Martha, třetí žena Ernsta Hemingwaye. V době Mnichova pracovala v Praze jako dopisovatelka populárního týdeníku Collier’s Weekly. A podílela se pak na záchraně sudetských Němců i Židů ohrožených hitlerovskou anexí.

Benamou hlavní postavy osvěcuje spolu s okolím. Přibližuje postavu Göringa jako vstřícného partnera, tlumočníka Paula Schmidta, který jen tak tak stačil překládal vůdcovy hysterické věty. Jen Duce několikrát zdůraznil, že ze všech čtyř mluví plynně anglicky, francouzsky i německy stejně dobře jako italsky. Anglie neměla jiný zájem, než „mír v Evropě“, řečeno slovy Chamberlaina. Ovšem i „znovusjednocení německého národa, na němž jsme se s kancléřem Hitlerem dohodli již na první schůzce,“ dodal britský premiér. Daladier chtěl získat čas – Hitler údajně počítal se začátkem války v roce 1942 a on věděl, že Francie není připravena.

Román je obžalobou Daladiera sobecky jednajícího bez spojence, je obžalobou války chtivých mužů, kteří mají pocit, že silou změní svět. Není bez významu, že je kniha věnována památce Eugèna Fauchera, francouzského generála, náčelníka vojenské mise v Praze, který stál po boku Československa a odmítal ho zradit.

Georges-Marc Benamou: Mnichovský přízrak

Ladislav Horáček – Paseka, 248 stran, 299 Kč

Reklama

Výběr článků

Načítám