Autor generačního drogového nářezu Trainspotting, černé komedie Mělký hrob nebo přepisu Garlandovy Pláže s Leonardem DiCapriem se tentokrát pokusil zfilmovat dryáčnickou televizní soutěž Milionář. Boylův ambiciózní projekt Slumdog Millionaire (Milionářský pes ze slumů) je zasazen do Indie a klouže po půdorysu několika filmových žánrů, třeba sociálního filmu i laciného melodramatu. Zároveň se nevyhne ani moderním postupům thrilleru nebo hudebně strhujícím akčním sekvencím.

Zpětně sledujeme počínání osmnáctiletého Jamala Malika, pocházejícího z chudých slumů, jak v televizním pořadu na zázračné peníze přijde k deseti miliónům rupií. Nicméně štěstí člověka, který byl od narození odsouzen k tomu, aby všechno prohrál, vyvolá pochybnosti – kluka zatkla i policie. Jak mohl vědět odpovědi na všechny otázky? Co dělá v téhle soutěži, když tvrdí, že jej nezajímají peníze? Během hrubého výslechu musí Jamal vyprávět svůj příběh krutého dětství i nešťastné dětské lásky, kterou ztratil. A na pozadí této spektakulární, prokombinované zápletky - chudoby v přímém přenosu - vzniká obraz nejen dnešní divoké Indie, ale i televizní kultury, která zneužívá lidské osudy.

Kanadští Eskymáci

Torontský festival ovšem každoročně oceňuje i nejlepší kanadské filmy. Cenu pro debut si získalo humanistické silné drama Před zítřkem, v němž zavítáme do nehostinné, ale krásné přírody. Tváří v tvář v ní může člověk selhat, anebo v sobě naleznout to nejlepší. Autorky Marie-Hélène Cousineau a Madeline Piujuq Ivalu ztvárnili eskymácký příběh ženy a jejího vnoučka, kteří zůstanou uvězněni na vzdáleném ostrově a musí bojovat o přežití. Film tvoří adaptaci díla dánského spisovatele Jørna Riela.

Nejlepším kanadským filmem byly vyhlášeny Zapomenuté písně, v němž Rodrique Jean vypráví střet civilizace s tentokrát jinou, ještě ničivější tváří kanadské přírody. Montrealská rodina, která se i s novorozenětem odstěhuje na letní chatu do severních odlehlých krajin, se jen velmi těžko adaptuje na nový život. Pocit izolace brzy vyvolá u matky deprese a postupně obrátí rodiče proti sobě.

Naopak porotě kritiků z FIPRESCI se líbil například filmový návrat Dericka Martiniho Lymelife, který líčí průměrnou americkou rodinu ze 70. let nahlíženou očima patnáctiletého dítěte. Obraz komunity stižené nemocí načrtává krizové roky společnosti, kdy se povážlivě otřásl tamní ideál amerického snu.

Toronto versus Benátky

Největším úspěchem torontského festivalu nicméně zůstává fakt, že se mu postupně daří vytlačovat jemu předcházející benátský festival z mapy filmového byznysu a kalendáře největších hvězd. Konkurence mezi těmi dvěma na sebe navazujícími podniky je stále tvrdší a pro nejstarší evropský festival nepříliš optimistická.

Letos už bylo patrné, že mnohé produkce, distributoři či novináři ani do Benátek nejeli, dali rovnou přednost Torontu.

Ironií osudu byl ten nejpřekvapivější obchod v Torontu uzavřen nad snímkem Darrena Aronofského Wrestler, jehož příběh stárnoucího sportovce (s Mickey Rourkem v hlavní roli), který se snaží smířit se svou dcerou a najít trochu lásky mimo ring, vyhrál minulý týden v Benátkách. Wild Bunch jej prodali za 4 milióny mezinárodní distribuční společnosti Fox Searchlight.