Co ve vás vyvolalo výročí srpna 1968?

Vzpomněl jsem si, že jako student v Šanghaji jsem prožíval hroznou čínskou kulturní revoluci v roce 1968 a nemohl jsem tak dát najevo své pocity, které u hudebníka milujícího českou hudbu byly samozřejmě velice pročeskoslovenské.

Co si myslíte o tom, že festival je pojmenován po Antonínu Dvořákovi?

Je to skvělé. Dvořák je velká osobnost. Vzpomínám si, že během svého studia v Šanghaji jsem se dost upínal k hudbě Dvořáka a dodnes patří jeho skladby do mého oblíbeného repertoáru. Mám ho opravdu velmi rád.

Jaké jeho skladby máte nejraději?

Těžko vybírat – ale asi osmou a devátou symfonii, potom určitě houslový a violoncellový koncert. A také smyčcovou komorní hudbu, jeho smyčcovou Serenádu, kterou jsme hráli v Praze.

Často spolupracujete s českými hudebníky?

Dirigoval jsem tady pražské symfoniky FOK, asi pětkrát nebo šestkrát. Naposledy jsem byl v Praze před čtyřmi lety. Při práci s českými muzikanty jsem se vždy snažil sledovat tradici, která je ze všeho nejdůležitější. Ale zároveň rád dávám skladbám vlastní podobu, to je na hudbě to nejkrásnější – ta stálá výzva.

Jste již druhým rokem šéfem Curyšského komorního orchestru. O co především usilujete?

Předtím jsem se soustředil na klasickou a romantickou hudbu. Později na baroko a naproti tomu hodně na moderní hudbu. Nyní často hrajeme současnou hudbu asijských skladatelů, příští sezónu se chystáme hrát dílo čínského skladatele Tan Duna. Chceme mít repertoár zajímavější, nápadnější. Jsme komorní orchestr, máme stálý repertoár, ale snažím se ho zpestřovat, dělat ho zajímavějším.

Má také orchestr zkušenosti s jazzem a jinými žánry?

Snažíme se tak oslovit hlavně mladé lidi. Curych je docela konzervativní město, naše stálé publikum si nejraději přijde poslechnout Mozarta, Mendelssohna, Beethovena. Ale prostřednictvím aktivit spojených s jazzem, tangem, chceme přitáhnout mladou generaci.

Ovlivnil vás hodně váš otec, filmový režisér?

Když jsem byl dítě, sledoval jsem svého otce, jak pracuje, všímal jsem si, čeho všeho je u filmu zapotřebí. Pamatuji si, že jsem se účastnil také samotného natáčení filmu a vnímal kolem sebe všechny věci okolo natáčení. Pro desetiletého kluka to bylo velmi zajímavé. Otec mě také brával na balet nebo na operní představení, a možná proto rád diriguji i operu a balet.