Lucca se stala i oblíbeným sídlem Karla IV. a tento známý fakt se stal podnětem pro dva renomované odborníky Romana Silvu a Maxe Seidela, aby sepsali objevnou knihu na téma, jak toto italské město zapůsobilo na slavného císaře a jak ovlivnilo jeho umělecké záměry ve střední Evropě a zejména v Českém království. Publikace vyšla loni italsky, nyní ji v anglickém překladu pod názvem The Power of Images, the Images of Power vydalo berlínské nakladatelství Deutscher Kunstverlag.

Lucca poskytla Karlu IV. řadu podnětů v jeho snaze o cílené politické využití křesťanských ostatků, uctívaných poutníky v celé Evropě. Zdejší církevní atrakcí byla socha Krista na kříži (Volto santo), považovaná ve středověku za nejstarší na světě.

Karel IV. si byl její slávy vědom a obdařil ji zlatou korunou, která je totožná s tou, jakou má na hlavě on sám na obraze Jana Očka z Vlašimi v pražské Národní galerii. Dar měl ztělesňovat myšlenku, že císař jako pozemský vládce je obrazem Krista na nebesích. Oba autoři dokládají, jak se tato idea projevila na výzdobě hradu Karlštejna nebo na mozaice nad vchodem do pražské katedrály sv. Víta, která byla inspirována chrámy v Lucce.

Lucca je i lužická Luckau

Karel IV. se podílel i na architektonické podobě Luccy a jejího okolí. Český kronikář Beneš Krabice z Weitmile vzpomíná, že zde nechal postavit hrad s mocnými zdmi, jemuž dal jméno Montecarlo, což je italská slovní obdoba názvu Karlštejna. Hrad u Luccy nadále existuje a nad jeho vchodem dodnes najdeme erb s českým lvem. Lucca dokonce Karla IV. tak zaujala, že v Dolní Lužici, která byla součástí Českého království, založil město, které nazval německy Luckau.

Ovšem i hrdá italská Lucca podlehla kouzlu pražského dvora a jeho estetiky krásného stylu. Podle autorů to třeba dokládá socha madony v kostele Santi Paoline e Donato, která je zjevně českým uměleckým importem.

Deutscher Kunstverlag loni vydal německou verzi katalogu pražské výstavy o umění na dvoře Karla IV. a jeho nástupců. Silvova a Seidelova kniha je nyní jeho druhým objevným příspěvkem k poznání kulturního odkazu jednoho z největších vládců na císařském trůně, který si Prahu vybral za své rezidenční město.