Už jejich názvy oslovují fantazii: Rajská zahrada, Svatováclavská vinice, Bažantnice, Jelení příkop. Nebo vybízejí na procházku staletími. Hartigovská zahrada, kterou proměnil kolem roku 1720 čerstvý majitel paláce hrabě Jan Hartig, Ledeburská zahrada, pojmenovaná po Adolfovi hraběti z Ledebouru, který ji získal v roce 1852. Malá i velká Pálffyovská zahrada, která získala název podle uherské šlechty, která je vlastnila v 19. století.

Původně tam byly vinice. Nebo Lumbeho zahrady se skleníky zásobujícími Hrad květinami. Od Černínů místo v 60. letech 19. století koupil chirurg Karel Lumbe.

Určitě je to fascinující procházka úchvatným prostředím stromů a květeny. A děl architektů od Blažeje Santiniho Ajchla, Kiliána Ignáce Dienzenhofera přes Josipa Plečnika, jeho žáka Otto Rothmayera po Jaroslava Fragnera či Pavla Janáka.