"Byly by to ikonky, které by informovaly rodiče od jakého věku jsou filmy srozumitelné (např. 12), a jestli se v něm vyskytuje třeba vulgarita, sex, násilí, drogy," popsal Novinkám Jirák.

Nejedná se ale o vynalézání specificky českého systému, inspirací byl Jirákovi prověřený model z Nizozemí. "V zásadě chceme prověřit, jestli by u nás nizozemský model Nicam fungoval. My jsme si od nich nechali vysvětlit, jak by to fungovalo. Některé věci by byly původní, zřejmě ty ikony," říká Jirák.

Distributoři budou muset podle nového modelu vyplnit velmi podrobný dotazník a konkrétní značky už ovlivňovat nebudou. "V praxi by systém mohl fungovat během roku 2009," dodal Jirák.

Nahota? V Americe katastrofa

Jiný model funguje v USA, kde existuje velmi přesně odstupňovaný systém označení podle věku. Navíc některé značky znamenají, že mládež na film může jen v doprovodu dospělého, což s oblibou zesměšňují američtí liberálové (např. v seriálu South Park děti podplatí opilého bezdomovce, aby s nimi šel na sprostý kanadský film).

Tamní organizace MPAA (Motion Picture Association of America), která rozhoduje o přístupnosti filmů, je mimořádně vysazena na nahotu. Média ji proto někdy kritizují a uvádějí, k jak absurdním výsledkům dochází - brutální film Rambo 4 je podle MPAA méně nebezpečný než lechtivá komedie o sexu od Kevina Smithe.

Američané však berou taková označení naprosto vážně a nepřístupnost od 17 let znamená pro film komerční katastrofu, protože do kin chodí obecně nejvíce teenageři.