Článek
Koncert, který navštívilo údajně kolem čtyř tisíc diváků, byl kompilací starších věcí i skladeb z posledního alba Með Suð Í Syrum Við Spilum Endalaust. Islandský kvartet měla v Praze dle původních informací promotéra doprovázet dechová a smyčcová sekce, které však nakonec absentovaly.
Scénu ozvláštňovaly toliko zavěšené svítící koule, které vynikaly zejména na pozadí dalších světelných efektů. Samotný koncert začal krátce po osmé hodině, a již úvodní skladba potvrdila, že syrovější koncertní aranže si v hudební vrstevnatosti nezadají se studiovou podobou často ambientních skladeb.
.: Zpěvák Jón Birgissonfoto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
Zpěvák a kytarista Jón Birgisson svým tklivým vysoce posazeným hlasem zvládal i nejvypjatější polohy, což publikum oceňovalo aplausem. Potemnělé opusy kapela prokládala projasněnějšími skladbami z již zmiňovaného posledního alba. Nepodbízivě melodické pasáže prolnuté s místy post-rockovou disharmonií, jíž osobitě umocňovalo Birgissonovo používání smyčce ke hře na kytaru, představují patrně nejsilnější polohu současných Sigur Rós.
Očekávání posluchačů dost možná předčilo ozvučení (téměř tradiční slabina arény), které až na několik málo výjimek uspokojivě zvládlo reprodukovat skladby v plném tónovém rozsahu, včetně exaltovaných partií.
.: Pianista a hráč na flétnu Kjartan Sveinsson foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
Relativně střídmé světelné efekty citlivě podkreslovaly náladu jednotlivých opusů balancujících na pomezí trýznivé zpovědi a baladického vyprávění. Sigur Rós dokázali, že invence nalézaná v islandské krajině mýtů, sopek, gejzírů a půlnočního slunce (potažmo polární noci), dokáže bez ohledu na jazykovou i kulturní odlišnost oslovit i středoevropany uvyklé zeleným pahorkatinám a podzimním splínům.
Prakticky jedinými negativy úterního koncertu tak byla absence doprovodných hudebníků a pouze jediný přídavek, kterým se Sigur Rós nedlouho před desátou hodinou s českými fanoušky po vzájemném potlesku, rozloučili.