Článek
Vždyť desetitisíce jich mají podobnou zkušenost jako její Karolína, Karla, hrdinka předcházejících knih, s kterou autorka kráčí dál podobně jako se v knihách prochází vlastním životem. Není jednoduché oprostit se od jejího mediálního obrazu, respektive zkušenosti s manželem-ministrem. Ocitli jsme se však na stránkách literatury, vnímejme proto osudy postav.
Nevěru manžela a rozpad manželství s dvěma dětmi rámují tři úmrtí. Péťa byl nejbližší kamarád, důvěrník. Zabil se na motorce, v červnu. V září zemřel děda. A před dvěma roky otec. Zážitky nejpůsobivější, které osvítí vše kolem úplně jinak. Právě při nich Nesvadbová dokazuje, že umí psát. S citem, obrazně, s humorem, s nadhledem.
Nevěra dnes patří k manželství pomalu víc, než cokoli jiného. Když se k ní odhodlá Karla, dostane ránu. A probere se v nemocnici. „Jak daleko může dojít sexuální závislost, to jsem opravdu netušila. Čelist celá. Srdce na dranc. Znovu jsem si vzpomněla na tu cestu příbramským lesem. Na kontrolku ZASTAV.“
Všechen cit jsem už dala
Nechce zůstat sama, přitom nemá co nabídnout. „Všechen cit, představy, všechnu lásku, něhu i upřímnost jsem už dala. Už nic nezbylo. Bohužel. Neumím se přetvařovat, zkoušet, slibovat,“ říká Karla sobě a taky čtenářům.
Je zajímavé, že postavy manžela i lidí bezprostředně kolem ní jsou plastické, mají psychologii. Muži, k nimž je hrdinka přitahována silou deseti sexuálních styků, mají podobu svých prstů, břicha, penisů. Možná je to autorský záměr, mně to přišlo líto, chtěl bych plnokrevné postavy.
„Bizarní, jak člověk napřed chce honem, honem urychlit čas. A pak ho zastavit. Nebo alespoň přibrzdit,“ říká si Karla, když se vrací do dětství. Už získala další zkušenost. Jak je těžké vychovávat cizí děti. Co vychovávat. Jen je snášet. Přijmout do svého prostoru. Další z důvodů čtenářského zájmu. Nesvadbová píše o tom, co současné mladé ženy zajímá, co prožívají a chtějí si o tom i přečíst.
Barbara Nesvadbová: Pohádkář Motto, 207 stran, 209 Kč