Po souboru sedmi povídek nazvaných Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce přichází povídek osm a z nich některé úplně poprvé. Opět se tak můžeme ocitnout v legendárním Macondu, kde je neobyčejné vedro stejně jako neobyčejní lidé se svérázným pojetím života i spravedlnosti.

Naplno se tak mohla projevit autorova fantazie a nadsázka, se kterou hleděl na hrdiny ploužící se životem. Takový je i zubař Don Aurelio Escovar v povídce Takový obyčejný den, která vychází česky úplně poprvé. Přišel si k němu požádat o pomoc starosta, kterého trápil spodní zub moudrosti.

A jak tak zubař vytahoval bolavý zub, řekl bez zášti, spíš s jakousi hořkou něhou: „Teď nám zaplatíte za dvacet mrtvých, pane poručíku.“

Reflektoval výsledky občanské války v Kolumbii

Márquez tak reflektoval výsledky občanské války v Kolumbii, kdy armáda po krvavých bojích obsadila vedoucí posty nejen ve státě, ale i v jednotlivých místech. A lidé počítali své mrtvé a těšili se na den, kdy je budou moci pomstít.

„Pošlete mi účet,“ poděkoval starosta-poručík. „Vám, nebo radnici?“ zeptal se zubař. Starosta se na něj ani nepodíval, a když zavřel dveře, přes kovovou síťku řekl: „To je prašť jako uhoď.“

Kouzlo mateřské věrnosti má Úterní siesta, při níž jede matka s nedospělou dcerou navštívit hrob Carlose Centena, syna, jehož jako zloděje lidé zabili. Milovníci Márquezova literárního stylu si i po desetiletích, uplynulých od prvního vydání povídek, přijdou na své.

Gabriel García Márquez: Pohřeb Velké matky
Euromedia Group, k. s., Odeon, přeložila Blanka Stárková, 144 stran, 229 Kč