Článek
Na EK se loni obrátil spolumajitel divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl, který se cítí znevýhodněn, když v minulých letech na rozdíl od jiných pražských divadel, patřících do tzv. ziskové sféry, grant nedostal.
Ačkoli grantový program kritizuje kdekdo, Kratochvíl je doposud jediným stěžovatelem, který podnikl konkrétní právní kroky.
Doporučení Evropské komise zní nyní jednoznačně: Dohodněte si spravedlivá pravidla doma, protože pokud se budeme muset pražskými granty zabývat my, nezbude nám, než váš systém zrušit.
Kvůli netransparentním kritériím
„V případě, že pan Kratochvíl bude na stížnosti trvat, bude se jí muset EK podrobně zabývat a případně může nastat situace, kdy za období, kdy pan Kratochvíl žádal o grant a ten mu nebyl přidělen (v letech 2006 a 2007), budou muset ostatní příjemci grantů tento vrátit, a to z důvodu, že granty byly přidělovány na základě netransparentních kritérií způsobem, který je vůči určitým subjektům možno považovat za diskriminující s tím, že došlo k porušení čl. 87 a 88 Smlouvy o EU,“ uvádí se v závěrech z bruselského jednání, které koncem června projednala i rada magistrátu.
Za nepřiměřeně zvýhodňující považuje Evropská unie podporu nad 200 tisíc eur v průběhu tří let, což podle aktuálního kurzu České národní banky zhruba odpovídá roční podpoře ve výši 1,6 miliónu korun.
Navracení peněz tak hrozí celé řadě provozovatelů kulturních zařízení, z nichž mnozí inkasovali dokonce podstatně vyšší částky. Divadlo Archa od roku 2003 do loňska dostávalo každoročně dvacet miliónů korun, Divadlo Na Fidlovačce pobírá každý rok devět miliónů, Pražské komorní divadlo dvanáct, mnohamiliónové granty dostal i Činoherní klub nebo Dejvické divadlo.
„Až to začne řešit Evropská komise, hrozí nám vracení grantů až do roku 2006. Ne ovšem grantů udělených v letošním roce, protože ty už podléhaly novým pravidlům, která diskriminační nejsou,“ vysvětluje pražský radní Milan Richter. Některá divadla by podle něj musela vracet i desítky miliónů korun.
Praha rozděluje granty v rozporu s EU nejspíš celá léta
Praha má kromě samotných pravidel pro rozdělování peněz i další důvody, proč nestát o projednávání svého modelu veřejné podpory přímo Evropskou komisí.
Grantový systém pražského magistrátu totiž podle všeho odporuje evropské legislativě zřejmě už od vstupu Česka do EU. Hlavní město Praha nemá granty coby „veřejnou podporu“ notifikovány u Evropské komise, což je povinnost.
V minulosti to potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jehož prostřednictvím musejí poskytovatelé veřejné podpory své aktivity ohlašovat.
Podle členky poradního sboru pražského primátora Yvony Kreuzmannové notifikační povinnost začala pro české poskytovatele veřejné podpory platit až po vstupu Česka do Unie. „Veškeré systémy, které vznikly před rokem 2004, se notifikovat nemusejí,“ říká Kreuzmannová s tím, že grantový program běží v Praze už od roku 1996.
„To je naprostý nesmysl,“ reaguje advokát Marek Nespala, který Kratochvíla v jeho sporu zastupuje.
Za neoznámení veřejné podpory může ÚOHS udělovat pokutu do výše 1 procenta z poskytnuté částky. V případě pražského magistrátu žádnou sankci neudělil.
Stanovením pravidel rozdělování grantů se od začátku července zabývá poradní sbor pražského primátora, který byl jmenován po zrušení grantové komise, odvolané na základě opakovaných protestů části divadelníků.
Novou grantovou politiku má stanovit do konce října, aby mohlo být vyhlášeno grantové řízení na příští rok. Kromě grantových pravidel se poradní sbor má zabývat i problematikou oddělení ziskové a neziskové sféry.
