Expozice je rozdělená na tématické kapitoly. Vlivy a objekty, které Häberliho inspirovaly, jsou prezentovány v dřevěných chatkách s vyřezanými průhledy, které autor již dříve použil pro jednu ze svých výstavních instalací. V následující sekci pojaté jako laboratoř je demonstrován proces zrodu produktů od ideových návrhů přes trojrozměrné drátěné skicy a papírový model v životní velikosti, až po výsledný mustr pro výrobu formy.

Naskýtá se tak pohled do designerské kuchyně, což činí výstavu nejen zajímavou, ale i edukativně hodnotnou. V další části jsou v rozložených domečcích  krabicích nainstalovány interiérové skladby z dílny studia Alfredo Häberli Design Development, jehož rozsah se rozpíná od grafického designu přes textil, nádobí, hračky, svítidla a nábytek až po obuv.

Häberli přiznává inspiraci 60. léty. Rád pracuje s trubkovými konstrukcemi v kombinaci s plastem či čalouněním, používá ušlechtilá dřeva. Nezachází do zbytečných detailů, střeží se samoúčelných naschválů. V produkci jeho studia se mísí funkčnost a přesná artikulace tvaru s hravostí a nadsázkou. Ta je také podstatou netradičně pojatého katalogu.

Häberliho tvorba se v něm stala „obětí“ sedmi fotografů, kteří jednotlivá díla se značnou nápaditostí zasadili do zcela nečekaných leč vtipných kontextů. Některé fotografie objekty upozaďují tím, že z nich činí jeden z mnoha prvků obrazu, jinde jsou destruovány a obnažují své vnitřnosti, jinde se stávají součástí happeningu. Oddíl knihy, kde z ponoru do bílého podkladu vyčnívají pouze výseče nábytku, které působí jako samostatný, čistě výtvarný artefakt, znovu vyslovuje otázku, kde že se vlastně nachází hranice mezi volným a užitým uměním.