Hrálo se jako v 17. století při svíčkách (proto bez přestávky, aby se nemusely vyměňovat) – vpředu rampa ze svíček, nahoře nad malou scénou dva lustry a po stranách dva stolky v kulisách se zrcadly.

Autenticky dobově představení s mluvou, gesty, líčením

Nepřipravený divák si brzy zvykne na přehnanou gestikulaci, líčení, stejně jako výslovnost. Nediví se ani častým scénám bití, které ve fraškách sloužily k rozesmávání publika. V příběhu o falešném lékaři známém i z českých pohádek exceloval Julien Cigana v hlavní roli drvoštěpa Sganarella. Výborným komikem se ukázal být i Bastien Ossard jako Lucas s mnoha vloženými, aktuálně obohacenými vložkami.

Autenticky dobově hrané představení s mluvou, gesty, líčením, choreografií a hudbou 17. století není u nás novinkou. Viděli jsme před lety ve Stavovském divadle jiný soubor s jinou Molierovou fraškou Měšťák šlechticem.

Nejnovější hostování však mělo kromě jiného místa i menší podíl hudby, místo celého orchestru jen dva hráči na teorbu a violu da gamba. Vše tak zůstávalo na hercích a devítičlenný soubor odvedl mimořádný výkon. Od úvodního, aktuálně připsaného Prologu (samotný režisér Jean-Denis Monory jako Komediant) až po závěr frašky hrané bez přestávky s použitím českých titulků.