V minulých dnech se mi dostala do ruky publikace Malé dějiny obce Velká Losenice; obec leží nedaleko horního toku Sázavy, mezi Přibyslaví a Žďárem nad Sázavou.

(Vsuvka pro milovníky historických historek: Kdyby se odtud neodstěhoval v r. 1817 Matěj Havlíček do nedaleké Borové, Krále Lávru by nejspíše napsal Karel Havlíček Losenický.) Součástí knihy jsou i ukázky z kroniky, kterou v letech 1962-1988 vedl Vladimír Štěrba. Ten ji od r. 1963 do r. 1966 psal místy ve verších. Naše literární věda bude mít ještě hodně co na práci! 

 www.losenice.cz/kronika

Prohlížení virtuální Kroniky obce Velká Losenice 1930-2001 je velice jednoduché. V levém sloupci si vyberete dekádu, potom v řádku jednotlivý rok. Tady je Dalimil, Cimrman, surrealismus, Vavák a filmový týdeník v jednom. Už dlouho jsem se tak nepotěšil: Zemědělství úroveň se zvedá, k zlepšení se správná cesta hledá, vyšší úroveň musí mít kultivace i organizace. K tomu účelu výrobní správy zřízeny jsou plně odpovědné, budou-li tu dost rozumné hlavy, trend výroby se jistě zvedne. (1963)

Nu, nechcem mít z žen otrokyně, jen ať jsou dobré z nich hospodyně, které rozváží, kam vydat halíř a umí chutně naplnit talíř. Takovým rádi umyjem ruce, v troubě podlejem kýtu ze srnce, muž je zastane a ony muže, takovým patří nejlepší růže. V kulturním domě slaví se svátek, děti zpívají k poctě svých matek, říkají básně a jsou tak milé, příjemná s nimi uběhla chvíle. (1963)

Co je starost jedné obce proti událostem světa, jako láva v žhavé sopce pobouřila stručná věta: v sovětech jsou bez Chruščova. Zrovna jako rána holí udeřila tahle slova. Jako rána také bolí. V tisku stručné oznámení, také rádio je skoupé, člověk z toho moudrý není, je to všechno jaksi hloupé. (1964)

A je tady zas čas výročních schůzí, do školy zas letos schází se soudruzi. Před stranou jsou letos úkoly závažné, komunista nesmí mít srdce jen vlažné. (1965)