Článek
V Berlíně se mohly konat hry už v roce 1916, zhatila to válka. Theodor Lewald, předseda německého organizačního výboru, a dr. Carl Diem, jeho sekretář, nadále o nominaci usilovali.
Nikomu tehdy nevadilo, že Lewaldova babička z otcovy strany byla Židovka, která přestoupila na křesťanskou víru. Podobně si v roce 1928 nikdo nevšiml, že Helene Mayerová, mistryně Německa v šermu, která získala v Amsterdamu zlatou medaili, má matku Židovku.
Olympijská charta nevylučuje nikoho ze sportovního klání
Nástupem Hitlera k moci a zvlášť po noci dlouhých nožů a požáru Říšského sněmu se nacistická diktatura prosazovala nemilosrdně – pogromy na Židy se staly programem. Jenomže to odporuje olympijské chartě, která zavazuje nevylučovat nikoho ze sportovního klání. Nacistům to bylo zřejmé, proto nechali světově známého Lewalda jako místopředsedu organizačního výboru. Předsedou se stal Hans von Tschammer und Osten, Hitlerův stoupenec od dvacátých let. Organizaci si vzala na starost armáda.
Hilton popisuje snahu funkcionářů i jednotlivých sportovců USA upozornit na diskriminaci židovských sportovců. Cubertinův nástupce v čele MOV, belgický hrabě Henri de Baillet-Latour respektoval snahu Němců ukázat na příkladu atletky Gretel Bergmannové, že nikoho nevylučují. Vyřadili ji z nominace na poslední chvíli a samozřejmě z „výkonnostního hlediska“.
O to větší měl Hitler vztek, že hrdinou se čtyřmi zlatými medailemi se stal černý atlet Jesse Owens, který si získal i sympatie ostatních, včetně německého konkurenta, dálkaře Luze Longa. Stali se přáteli. Sport zvítězil nad nenávistí. Autor si rovněž všímá skutečnosti, že Hitlerovo zahájení mělo naplánovánu každou minutu.
Nástupy, pochody byly jako rituály při zakládání církve
Připomíná to nesmírně zajímavou práci amerického diplomata a spisovatele Frederika Spottse, který v knize Hitler a síla estetiky rozebírá jeho malířskou minulost, ale i zásahy do staveb monumentálních paláců a míst pro shromáždění i přesnou podobu jejich průběhu.
„Dlouho jsem přemýšlel o tom, že všechny nástupy, pochody, vzdávání poct byly součástí chytré propagandistické revue. Ale teď jsem konečně pochopil, že pro Hitlera znamenaly téměř něco jako rituály při zakládání církve,“ napsal jeho ministr Albert Speer.
Spotts vypočítává všechny příklady, kdy sám Hitler podrobně nakreslil podobu stranické standarty, skicu Vítězného oblouku pro berlínský bulvár, jevištní návrhy operních představení. A samozřejmě pečlivě promyšlené scénáře veřejných akcí. Součástí byly vlajky a ohně, kouř z plamenů v železných mísách na pylonech, který vytvářel až pohanskou atmosféru.
Christopher Hilton: Hitlerova olympiáda
Christopher Hilton: Hitlerova olympiáda Práh, přeložila Iva Nuhlíčková, 296 stran, 299 Kč
Christopher Hilton: Hitlerova olympiáda Práh, přeložila Iva Nuhlíčková, 296 stran, 299 Kč Frederic Spotts: Hitler a síla estetiky
Nakladatelství Epocha, přeložil Ivan Brož, 445 stran, 465 Kč
