Jde o rozšíření a podstatné dopracování slovníku z poloviny osmdesátých let, který je dnes nejkompletnějším zpracováním vztahů mezi literaturami a konkrétními lidmi majícími dvousetletou tradici. Prvními čtenáři a zprostředkovateli nejenom A. S. Puškina totiž byli Václav Hanka, F. L. Čelakovský a Josef Jungmann.

Svědectví o proměnlivosti cenzury

Slovník je zároveň svědectvím o proměnlivosti cenzurních zásahů po roce 1945 i cenným zdrojem informací týkajících se pobytu spisovatelů u nás, překladů a vydaných knih.

Tak například Ivan Alexandrovi Gončarov dokončil v roce 1857 svůj román Oblomov v Mariánských Lázních, kde mnohokrát předtím i potom pobýval. Michail Šolochov, nositel Nobelovy ceny, u nás byl v roce 1958. A poprvé o něm psal Jiří Weil v Rozpravách Avetina v roce 1929, tehdy vyšla i první publikace z jeho románu Tichý Don.

Jevgenij Jevtušenko, Marina Cvetajevová, Konstantin Alexandrovič Čcheidze

Marina Cvetajevová k nám emigrovala po revoluci, napsala tu dvě poémy a po Mnichovu cyklus básní o Čechách. V roce 1939 se vrátila do Ruska, kde si v roce 1941 vzala život.

V Praze v roce 1974 zemřel Konstantin Alexandrovič Čcheidze, po otci Gruzín, po matce Rus, který po revoluci emigroval, v letech 1945–1956 byl vězněn v sibiřských gulazích. Povídky a legendy tu publikoval od 20. let.

Přítelem české literatury a mnoha spisovatelů je Jevgenij Jevtušenko, který k nám po roce 1968 odmítal jezdit, na protest proti okupaci. Dalo by se dlouho pokračovat.

Miroslav Zahrádka a kol.: Slovník rusko-českých literárních vztahů
Vydal Oftis Ústí nad Orlicí, 320 stran