Článek
Autorka byla schopna ubírat se vlastní cestou. Na akademii sice chtěla jít, ale jak sama říká, od začátku jí bylo jasné, že by se jako výtvarnice neuživila, protože nebyla dost průbojná. Možná byla jen skromná.
Meda Mládková v dopise autorce píše, že jí je líto, že se jí Kolářová o své tvorbě v začátcích vůbec nesvěřovala, protože by se jí jinak snažila pomoci. Po svatbě Kolářová o studiu uvažovala, ale manžel moc nevydělával, takže rodinu musela živit ona.
Vystavovala v Helsinkách, Vídni i v Kasselu
V polovině 50. let musela kvůli zdraví přestat pracovat, což bylo impulzem k tomu, že se „stala“ fotografkou, i když fotografovat se naučila mnohem dříve. V 60. letech se autorka zúčastnila několika významných výstavních kolektivních projektů a měla za sebou i samostatnou výstavu, přesto se zájem důležitých českých institucí o její fotografie, kresby a asambláže zvýšil až po roce 1989.
Vystavovala v českých městech, ale i v Helsinkách, Vídni nebo na Dokumentě v Kasselu. Její tvorba je charakteristická neustálým zkoušením nových výrazových prostředků. Výstava ji mapuje od fotografických experimentů přímo v temné komoře v šedesátých letech, kdy používala techniku umělých negativů, kresbu světlem a parafín.
Následovaly fotografie předmětů běžné denní potřeby, od kterých vedl pouze krůček k trojrozměrným asamblážím. Tam používá spínací špendlíky, špulky nití, žiletky, bižuterii nebo smotky vlasů. Ke konci 70. let se začíná zabývat originální technikou kresby líčidly.
Museum Kampa – Sovovy mlýny, Praha do 24. srpna, denně od 10 do 18 hodin
