"Tento snímek začal vznikat v letech 1988/1989, kdy jsem po Manželských etudách chtěla pracovat na dalších časosběrných dokumentech, tentokrát z prostředí mladých delikventů.

Dostala jsem typy na pět lidí a natočila stejný počet dokumentů. V případě Reného to skončilo tím, že vykradl i náš byt," řekla Třeštíková po čtvrteční pracovní projekci. Za podpory evropského fondu Media pak pokračovala v natáčení dalších 15 let. Výsledkem je film René, který se do kin dostane ve třech kopiích.

Na střihačském stole má i příběh muže, kterého kdysi měla před kamerou při svém prvním filmu v profesionální produkci. Šlo tehdy o to, jak se žena mění v matku. Narodil se chlapec Honza, kterému je dnes 34 let - a toho sleduje.

René je recidivistou od svých 16 let

René byl jako šestnáctiletý pro krádež nepodmíněně odsouzen na dva a půl roku. V roce 1995 z filmového plátna říká, že poslední jedenáctery Vánoce strávil v base, kam se opakovaně vracel.

"Basa je sice nepříjemná, ale určitý pocity hodnot a jistoty tady člověk, který sedí od mládí, má. Venku je to samý problém," tvrdí René o čtyři roky později.

V září 2001 se svěřuje s tím, že se mu realita života nelíbí. Kdyby prý režisérka o něm netočila film, byl by "jen" obyčejným recidivistou, a tak se občas cítí jako prostitut prodávající střípky svého života. Návštěvy filmového štábu či dopisy adresované režisérce jsou ale pro něj mnohdy jedinou útěchou.

Podle Třeštíkové se však přece jen něco dobrého podařilo. "Trochu i mým přičiněním René napsal nějaké literární texty, vydal dvě knihy a teď se připravuje další v nakladatelství Lidové noviny," řekla.

Jeho příběh a výpovědi prokládá televizním zpravodajstvím o významných politických událostech doma i ve světě. Protože listopad 1989, několikeré volby prezidenta, události z 11. září či vstup České republiky do EU René "prožil" ve vězeňských celách.

Třeštíková je zvědavá, co s Reném udělá "mediální sláva"

Třeštíková věří, že v dalších rozpracovaných dokumentech objeví i pozitivnější příběhy. "Jsou případy, kdy sledovaný ukončí spolupráci, ale mně se to stalo jen jednou v příběhu o narkomance Katce, který dokončím v roce 2009. Zaměřila jsem se tehdy na protidrogovou terapeutku, ale té se do spolupráce moc nechtělo, a tak Katku sleduji dál," uvedla.

V případě Reného prošla celou škálou rozporuplných emocí - od soucitu a vzteku až k depresím z toho, jak zmarňuje svůj život.

"Určitě to není tak, že po natáčení přijedu domů a nemyslím na to. Ale imponuje mi jeho chytrost, sečtělost i schopnost pamatovat si," přiznala. Sama je zvědavá, co s ním udělá "mediální sláva", až se film objeví v kinech.