„Minimálně po té administrativní stránce to zřejmě není dobře ošetřeno, vyžádali jsme si proto všechny podklady s tím, že jde o památku prvořadého významu, takže očekávám, že je dostaneme neprodleně,“ řekl Právu zdroj z památkové inspekce ministerstva kultury.

Nyní je už potvrzen termín prvního setkání inspekce s památkáři a zhotovitelem přímo na Karlově mostu, dojít by k němu mělo v pondělí dopoledne, kdy se současně inspekce seznámí s veškerou dokumentací. Na problémy okolo rekonstrukce mostu ale neupozorňují jen inspektoři, samotná výměna kamenů na zábradlí mostu, která nyní probíhá, vadí i lidem z Klubu za starou Prahu a místním obdivovatelům této unikátní památky.

Z mostu bude atrapa

Jako největší problém se nyní jeví nahrazení původních kamenných kvádrů zábradlí mostu. „Když vidím, kolik těch původních kvádrů mizí a jsou nahrazeny novými strojově řezanými bloky, které na mostu vypadají jako pěst na oko, bojím se, aby se z unikátní památky, z klenotu naší historie, nestala po rekonstrukci jen bezcenná atrapa,“ řekl Právu jeden z kritiků postupu, někdejší zastupitel Prahy 1 Vladimír Hruška. Ten samotnou opravu sleduje přímo z okna svého malostranského bytu od počátku a počet původních kamenů „odvážených neznámo kam“ označuje za děsivý.

„Ještě horší je fakt, že zrovna první úsek mostu od malostranského břehu, kde se nyní pracuje, byl ohledně kamenů nejméně zasažen opravami v devatenáctém a dvacátém století,“ řekl Právu Jan Veselý z Klubu za starou Prahu, který též pracuje jako památkář. Jeho kolega z Národního památkového ústavu, Ondřej Šefců, který má Karlův most na starosti postup firmy, která opravu provádí vehementně hájí.

„Jiná možnost, než mnoho kamenů vyměnit prostě není, jsou v mnohem horším stavu, než jsme očekávali na základě průzkumu,“ vysvětlil Právu Šefců s tím, že důvodem je použití tvrdé cementové malty, která kamenům nedovoluje dýchat.

Chybí příprava

Podle kritiků je ale chyba právě v postupu, ke kterému se podle informací Práva z inspekce možná vůbec neudělala technologická příprava. „Většinou na to jdou tvrdě sbíječkami, očekával bych přitom, že budou takhle vzácnou památku opravovat pečlivě, klasičtí kameníci,“ poznamenal Hruška. Podle dalších kritiků se ale zřejmě nikdo příliš nezaobíral zkoušením metody, jak kvádry rozebírat a postup se testoval přímo na mostu.

Už před deseti lety, kdy se tato rozsáhlá rekonstrukce připravovala se přitom odborníci poměrně ostře střetli právě kvůli postupům. Původní studie zpracovaná týmem okolo tehdejšího rektora ČVUT Jiřího Witzanyho, totiž podle odborníků brala celou věc čistě technicky a „nebrala ohled“ na autenticitu památky. Oponentem tohoto projektu byl nakonec tým expertů na historické mosty, jehož členem byl například známý odborník, profesor Milan Pavlík. Výstupem tohoto týmu pak bylo právě doporučení, aby se použitelné původní kvádry v maximální možné míře na most vracely.

Na výměně kvádrů na zábradlí Karlova mostu se pracuje denně a za provozu (vlevo), výsledek je vidět na druhé straně mostu, kde již převládají nové, jasně světlejší kvádry