Loni jste vystupoval na akci Live Earth na podporu ochrany životního prostředí, ale také jste napsal parodickou píseň Think Locally, Fuck Globally. Jaký je váš postoj k environmentálním hnutím?

Není to zrovna něco, na co bych se zaměřoval. Nelze se koukat pouze z jedné perspektivy. Je to něco velmi rozmanitého. I humorná píseň Think Locally, Fuck Globally může být interpretována asi patnácti různými způsoby. Nekoukejme se na to jen z jedné stránky, na tu otázku není jen jediná odpověď.

Na co se tedy texty Gogol Bordello zaměřují?

Máme určitě přes sto písní a každá je o něčem jiném. Některé jsou o životě v emigraci, některé o životě v Brazílii, kde nyní žiji. Některé jsou taky o vesmíru.

Jak dlouho žijete v Brazílii?


Už je to skoro rok. Je to nejlepší místo na naší planetě.

A jaký je váš vztah k Ukrajině, kde jste se narodil?


Jezdím tam skoro každý rok. Je to moje rodiště, ne domov.

V neděli vystoupíte na Colours of Ostrava. Na co se diváci mohou těšit?

Nemáme nic připravené. Já nic neplánuji, jsem připravený zahrát třeba hned teď. Nepotřebuji se na koncerty chystat. Je to trochu jako karate a Bruce Lee. Musíte být jen kdykoli schopný jít na věc. Nikdy nevíte, jak to dopadne, a tak musíte být válečník, připravený do boje.

Jak energii z koncertů přenášíte na desku?


Nahráváme naživo, všichni dohromady, ne jako ostatní kapely, které si nahrají party každý zvlášť. My stojíme všichni v jedné místnosti a udržujeme oční kontakt. Nahráváme analogově, žádné profi digitální nástroje. Je to speciální metoda, kterou si musíme uchovat. V kapele jsme všichni velmi energičtí. Nabíjíme se tak navzájem. Je to rodina, rodinný generátor energie.

Na čem nyní pracujete?


Během zimy v Brazílii jsem napsal většinu materiálu na nové album. Půjdeme do studia hned po tom, co skončíme festivalovou sezónu.

Bude mít nové album nějakou jednotící myšlenku?


Ano, většina kousků je o prožitku kontaktu východní Evropy a Latinské Ameriky. Ale ne v takovém tom hloupém prvoplánovém smyslu, jakože bychom tam přimíchali trochu východoevropské a místní příchuti. Na to kašleme. Je to o konkrétních věcech, které jsou společné. Třeba brazilská karnevalová hudba je svou energií velmi podobná balkánské dechovce. Mnoho dalších aspektů si je velmi podobných. Chceme to prozkoumat a učinit album manifestem tohoto spojení. To je směr, kterým novou desku vedeme. Jsem z toho nadšený.

V jednom rozhovoru jste řekl, že když nerozumíte ostatním kulturám, jste pouze nacionalistický hlupák. Co si myslíte o současném uspořádání světa?


Roky brojím proti vlajkám, hranicím a pasům. Některé státy jsou opravdu multikulturní, jako třeba USA a Brazílie, Anglie i Francie. Největší problémy vznikají v zemích, které jsou izolované, jako řekněme Kambodža. Tam lidé nemají přístup k informacím a začínají problémy. Nemají srovnání a diktátoři se stávají horšími a horšími.

Jak z toho ven?


Všichni by měli začít číst knihy o anarchosyndikalismu. Hned teď. A začít jednat. V Latinské Americe je to poměrně známá věc. Je tam cítit přislib lepší budoucnosti.

Očekáváte jakousi celosvětovou revoluci?


To nemusí být revoluce, je to prostě reforma.