Článek
Čerstvý devadesátník (26. 6.) popírající předsudek, že vzteklost zabíjí, a potvrzující, že naopak uvolňuje žlučové zácpy, chce být u každého nastudování Pensionu. Hlavně proto, aby mohl mladším kolegům, tedy už všem, vynadat, jak tu látku z ubytovacího zařízení pověsti dbalé slečny Mossieové (Dana Fialková) zpatlali.
Spílal také Ivanu Krejčímu. Úplně zbytečně, protože umělecký šéf Arény stvořil po duchu jeho slavné předlohy z Činoherního klubu a filmu z vrcholné fáze Krejčíkova tvůrčího rozletu (1967) lechtivou crazy komedii, při jejímž popatření nezůstane v hledišti oko suché. Leda by v něm Mossieová seděla.
Ano, tak to chodí, když se spisovnosti dbalý šedivý bankovní úředníček Mulligan (Josef Kaluža) probudí po prohýřené noci v posteli přísně střeženého penzionu vedle činorodé a podnikavé slečny velice rozvolněných mravů (další skvělá role Terezy Dočkalové). Gag v tom kousku stíhá gag, Krejčího invence překonává Krejčíkovu, přesně podle „stupňování“ obsaženého v jejich jménech. Mládenecký pokoj se sušenkami prolezlými proteinem červů dává té znamenité frašce dokonce i šmak.
Jak zabíjet Arénu
Ústřední hereckou trojici s dominancí Dočkalové doplňují ještě Albert Čuba, Mulliganův spolubydlící Halibut, Michal Čapka a Lucie Finková v rolích dvojice, která bdělému oku věčně podřimující Mossieové neunikne a další. Je s podivem, že se pro žádnou inscenaci Arény, která prokazuje, že je toho času nejlepší českou scénou, nenašel prostor na mezinárodních festivalech v Hradci (červen) ani v Plzni (září). Skoro podle zásady, že dobrou práci je v Česku třeba ignorovat.
Komorní scéna Aréna Ostrava – Sean O’Casey, Jiří Krejčík: Pension pro svobodné pány. Režie Ivan Krejčí, dramaturgie Tomáš Vůjtek, hudba Vlastík Šmída, výtvarná spolupráce Marta Roszkopfová, pohybová spolupráce Števo Capko.