Třebaže program nabídl několik stinných okamžiků, kdy v hlavní soutěži zklamali zkušení režiséři, jako např. Margarethe von Trotta (Rosenstrasse školometsky zachycuje osudy německých židů po nástupu Hitlera k moci) a nebo Christopher Hampton (Imagining Argentina je tezovitý příběh podivných revolucionářů ze 70. let s Antoniem Banderasem v hlavní roli), nelze říci, že festival po svém poločase by nějak ztrácel dech.

Kitano vsadil na vetší podívanou

V okouzlujícím světle se představil lídr japonské kinematografie Takeši Kitano, známý i českému publiku. Uvedl zde film Zatoiči: "Je to jeden z nejpopulárnějších legendárních hrdinů Japonska všech dob. Každý člověk starší 30 let věděl, kdo byl Zatoiči. Nyní, když byl film uveden v našich kinech, i mladí k němu získali doslova familiární vztah," vysvětluje fenomén svého hrdiny sám režisér.

Třebaže ve filmu je mnoho desítek mrtvol, šermířských soubojů a potoků krve, Kitano dokáže vyprávět s filmařskou lehkostí a humorným nadhledem i schopností přiblížit rozmanité lidské osudy. Nicméně při zhlédnutí tohoto favorita benátského festivalu člověku připadne, že tvůrce natočil tentokrát snímek spíše komerčněji koncipovaný, snad aby vzbudil důvěru investorů pro své ambicióznější projekty jako byly např. naposledy Loutky, které v rámci kitanovské minipřehlídky nedávno uvedla Česká televize.

Němci potvrdili své kvality

Dalším příjemným aktivem je potvrzení stoupající kvality německé kinematografie. Nedávné úspěchy filmů Nikde v Africe, Good bye Lenin!, či Létající třída zde stvrdil debut Michaela Schorra Schultze Gets the Blues. V příběhu penzionovaného havíře ze zastrčeného koutu bývalé NDR, který se dostane na krajanský hudební festival až do Ameriky, režisér s nadějí konstatuje, že člověk může být šťastný, realizovat dávné skryté touhy i na samém sklonku života.