Ředitelka muzea se s filmem vypravila do Berlína, aby ho předvedla odborníkům. Ti ihned poznali, že jde o pravou původní verzi černobílého snímku Metropolis. Konečně tak spatřily světlo světa scény, o nichž se dosud zmiňovaly jen písemné prameny.

Původní verze Metropolisu se dostala do Argentiny někdy v roce 1928 a pak skončila v soukromé sbírce jednoho filmového kritika. V Německu byla po premiéře z komerčních důvodů důkladně prostříhána a do oběhu se dostala o čtvrtinu kratší verze - film byl totiž z finančního pohledu propadák. Dnes, po osmdesáti letech, naopak fascinuje svým výtvarným pojetím odborníky i laiky. Jde možná o nejslavnější německý film všech dob.

Scéna z klasického německého předválečného filmu Metropoliszdroj: Murnau Stiftung

Podle filmových historiků, kteří film viděli s nově objevenými scénami, se teď konečně vysvětluje motivace jednání některých postav a vyprávění získalo lepší rytmus.

Scéna z klasického německého předválečného filmu Metropoliszdroj: Murnau Stiftung

Filmový materiál je však ve velmi špatném stavu a bude muset projít náročnou rekonstrukcí. Chystá se na ní německá filmová nadace Friedricha Wilhelma Murnaua, která už v roce 2001 digitalizovala zkrácenou verzi Metropolisu.

Fašismus nebo naivita?

Metropolis je příběhem z futuristického velkoměsta, které ovládá mocný průmyslník. V horních patrech si užívá smetánka, zatímco dole otročí dělnická třída. Konflikt vzniká, když se průmyslníkův syn Freder (Gustav Fröhlich) zamiluje do dělnice Marie (Brigitte Helm).

Vynálezce Rotwang sestrojí robota, který vypadá jako Marie a ponouká dělníky ke vzpouře. Ti pak opustí stroje a způsobí záplavu města Metropolis. Závěr je překvapivý - Freder a Maria zachrání město a dokonce usmíří dělníky s kapitalistou.

Scéna z klasického německého předválečného filmu MetropolisZdroj: Murnau Stiftung

Tento naivní konec byl často kritizován a někteří v něm dokonce viděli obhajobu "vůdcovského principu", což souviselo i s faktem, že scenáristka Thea von Harbou (Langova manželka) sympatizovala s Adolfem Hitlerem. Ve 30. letech se ale manželé rozvedli. Zatímco Fritz Lang emigroval, Thea von Harbou se stala úspěšnou filmařkou v Hitlerově Třetí říši a neváhala vstoupit do NSDAP. Po válce byla krátce internována Brity.