Zítra večer se rozzáří světla 43. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Marek Eben uvítá hosty, představí poroty i novou znělku. Je upoutávka, kterou už znají televizní diváci, součástí té znělky?

Není, to je skutečně jen upoutávka na festival a úvod ke znělkám, které uvidí jen festivaloví diváci. Jsou čtyři, jejich hlavní postavou je socha – cena festivalu a každá znělka je minipříběhem oné sochy v rukou konkrétního laureáta. Marek je všechny představí při úvodním ceremoniálu, a pak už je diváci budou na přeskáčku vídat před představeními, takže by to pro ně měla být i taková malá hra, na kterou znělku zrovna jdou. A já mám radost, že to hlavní, festivalový program, je natolik stabilizovaný, že se můžeme zabývat i fajnovostmi, které ty kvalitní filmy, například výběr toho nejlepšího, co bylo letos k vidění v Cannes, uvedou.

Počítáte, že tento typ znělky zůstane i pro příští roky?

Určitě, myslím, že začínáme novou tradici. Tak jako ty původní točili naši nejlepší režiséři - Jan Svěrák dokonce v roce, kdy dostal Oscara – tak teď v nich zase budou hrát nejlepší čeští i světoví filmaři, které festival za jejich díla odměnil. Zatím jsme natočili přiběhy cen v rukou Věry Chytilové, Dannyho DeVita, Miloše Formana a Harveye Keitela, a chceme pokračovat.

Věřím, že znělky budou zábavné, za velmi příjemné považuji, že je Ivan Zachariáš natočil černobíle, takže jsou skutečně filmařské. Byl bych rád, kdyby ty první čtyři sloužily jako portfolio – podobně jako portréty hvězd, které fotí Tono Stano: ze začátku to šlo trochu ztuha, museli jsme je přemlouvat, dnes, když lidé vidí, koho Tono fotil, a jak, rádi mu zapózují.

Však je těch hvězd hezká plejáda – od Gregoryho Pecka, Michaela Douglase, Roberta Redforda, Liv Ullmannové či Alana Aldy po ty mladé, vycházející. To je vlastně také jedna karlovarská specialita - hvězdy sem jezdí krátce předtím, než se naplno rozzáří. Tipujete tu letošní?

Takové tipování je těžké, tím spíš, že je teprve čekáme. Ale pravdou je, že Leonardo DiCaprio tu byl před Titanicem, Scarlett Johanssonová před Ztraceno v překladu, Keira Knightleyová před Láskou nebeskou. Ve Varech je asi něco ve vodě, nějaký dobře utajený hvězdný pramen, a když se ho talentovaný člověk napije, pramen vyvře a vystřelí ho k nebesům. Julia Ormondová tu byla v porotě sice poté, co natočila s Ivanem Passerem Stalina, ale předtím, než se naplno proslavila Sabrinou. Letos je zase Passer předsedou poroty, s ním zasedne skvělá britská herečka Brenda Blethynová. Už jsou všechny ty souvislosti a vazby krásně spletité a bohaté.

Co vaše odvěké starosti s vybavením a technickým zázemím, pohnuly se od loňska?

Snad ano, zatím máme nové židle ve velkém sále Thermalu, podařilo se docílit i posílení elektrických rozvodů, jejichž kapacita už byla úplně na hraně. A příští rok se můžeme těšit na novou víceúčelovou halu, kde bude 700 míst a dokonalá technika. Je to sice mimo centrum, takže budeme muset přidat autobusovou dopravu, ale projekce tam budou na výborné úrovni.

Na co se vlastně těšíte do Karlových Varů vy osobně – do kina asi čas chodit nemáte…

Teď bych měl asi říci, že na setkání s Robertem de Nirem a dalšími hvězdami… Samozřejmě jsem velice rád, že přijedou, mám i velkou radost a považuji za čest, že na festivalu bude mít koncert Markéta Irglová a Glen Hansard. Ale hlavně se těším, že se tu setkám a popovídám si s kamarády, s nimiž bychom se rádi sešli i během roku, ale není na to čas. I proto je festival výborný - je to svátek, na kterém se lidé setkávají a mluví spolu. No a jako každoročně se těším na příští neděli, až všechno skončí, a my si budeme moci vydechnout, že máme za sebou další dobrý ročník.