Pátý ročník Maximální fotografie je součástí doprovodného programu divadelních Shakespearovských slavností v Praze. Expozice pod širým nebem začíná ve středu v Rajské zahradě a zahradě Na valech Pražského hradu. Potrvá do 28. září. Vstup je zdarma.

Výstava Noční chodec je nazvána podle slavného výjevu z roku 1949, na němž u rozsvícené lampy v pražské ulici pózuje sám autor. „Motiv dominantní fotografie Noční chodec je inspirovaný malířem Skupiny 42 Františkem Hudečkem. Bylo to otcovo vyznání, protože se cítil členem této výtvarné skupiny, kde tohle téma tehdy zpracovávali. Mezi nimi fungovala velká inspirace,“ řekla Právu dcera Václava Chocholy Blanka, rovněž fotografka, která spravuje obrovský archiv otce a jeho nejbližších spolupracovníků – Zdeňka Tmeje a Karla Ludwiga.

Václav Chochola: Noční chodecVáclav Chochola: Noční chodecfoto: Právo/Archív

Václav Chochola podle jejích slov rád vyrážel do města za předem naplánovanými tématy. „Kdysi mi řekl, že právě motiv chodce, podobně jako fiakru ve městě, šlépěje nebo páry nad kanály jsou součástí jeho hledání. Toužil po tom, aby měl dostatek času zpracovat a připravit si téma,“ vysvětluje.

„Na fotografiích Václava Chocholy se ojediněle protíná cit dokumentární a výtvarný,“ dodává kurátor výstavy Pavel Lagner. „Jeho realistické černobílé snímky jsou vždy pevně zakotvené v naší každodennosti, přítomný okamžik má však na Chocholových fotografiích zároveň nádech neskutečna.“

Fotil umělce i sport

Chochola fotografoval ikony české výtvarné scény (František Tichý, Jan Zrzavý), setkával se s hudebníky a herci. „Snažil se zmapovat kulturní dění. Do Prahy jezdili slavní italští režiséři jako Antonioni nebo Pasolini, fotil sběratele umění Kahnweilera, Paula Elluarda nebo Louise Armstronga. Když je fotil, všechno odložil a soustředil se na na ně. Pronásledoval je všude a potom udělal úžasný portrét, který i dnes má obrovskou výpovědní hodnotu. Měl dar. Uměl se ponořit do člověka, přiblížit se mu,“ přibližuje svého otce dcera.

Chochola nebyl jen skvělý autor momentek a portrétů slavných. Věnoval se sportovní fotografii a aktům. Řadu snímků vytvořil technikami fotomontáž, fotogram nebo roláž. Hodnotné jsou jeho dokumentární snímky z Pražského povstání v květnu 1945.
„Byl velmi živelný a impulsivní, pokud byl na vrcholu. Když byl ve skepsi, byl anarchistický až destruktivní,“ vzpomíná Blanka Chocholová, která napsala o svém otci také diplomovou práci.