U díla Ztracený ráj lze těžko určit formu – je to opera či scénické oratorium? Jak ho sám definujete?

Zamýšlel jsem ho jako tzv. sacra rappresentazione, což bylo v renesanční Itálii spíše oratorní dílo na téma Bible či života svatých. Nakonec jsem zvolil spíše scénické oratorium na koncepci opery. Ale ne opery 19. století s velkými áriemi,  spíše se podobá hudebnímu divadlu Wagnera. Velikostí prostředků, zastoupením více žánrů - baletu, činohry a zpěvu, velkým orchestrem, množstvím postav.

Proč se ve Vratislavi zpívá německy?

Zpěvákům se němčina určitě lépe zpívá než polština, v souboru je hodně cizinců a i pro zahraniční návštěvníky je to výhodnější. Nakonec zkuste si třeba zazpívat slovo štěstí v polštině (foneticky ščenšče), pak pochopíte.

Jako dirigent často dirigujete vlastní díla?

V zahraničí to tak většinou chtějí, sám dávám přednost jiným autorům jako Šostakovič, Mendelssohn či Dvořák. Dirigovat jsem začal až v sedmdesátých letech a je to stále pro mne spíš hobby než druhé povolání.

Se svým orchestrem Sinfonia Varsovia se chystáte v září do Prahy na festival Pražský podzim. S čím přijedete?

Zahrajeme Skotskou symfonii od Mendelssohna - Bartholdyho, Dvořákovy Legendy a mé Concerto Grosso pro tři violoncella z roku 2001 s polskými sólisty.

Dvořákova díla hrajete často?

Určitě. Je to skutečně autor mého srdce, právě jsem přijel z Brém, kde jsem dával jeho 8. symfonii, často diriguji jeho další symfonie, hlavně šestou, sedmou a devátou.Je to zároveň velice kontrastní autor k mým skladbám.

Pamatujete na své pražské návštěvy?

Dirigoval jsem v Praze i Českou filharmonii s mým klarinetovým koncertem se Sharon Kamovou, byl jsem u vás již i s orchestrem Sinfonia Varsovia. Vím, že Pražské jaro loni dávalo mou 8. symfonii. A to nepočítám mé návštěvy ještě před rokem 1989.

Letos jste v Polsku dostal cenu Orla 2008 od Polské filmové akademie za hudbu k Wajdově filmu Katyň. Skládáte pro film často?

Velice málo. V 60. letech jsem psal dvakrát pro mého přítele režiséra Wojciecha Hase - snímky Rukopis nalezený v Saragoze a Šifry. Has zfilmoval i mou první operu Ďábly z Loudonu. Pak jsem již měl málo času a spíše jsou moje skladby symfonické a oratorní využívány pro film. Tak to udělal nyní i Andrzej Wajda ve filmu Katyň a jsem velice rád, protože my oba jsme s tématem Katyně svázáni. Wajdovi tam zahynul otec, mně zase strýc.

Co připravujete nového?

Pro Wiesbaden a Varšavu píši svou pátou operu-– podle Racinovy Faidry. Moskva si u mně objednala i dětskou operu ale téma ještě nevím.

Jste levák, dirigujete levou rukou ?

Ano. Někde, třeba v Egyptě, jsem s tím měl problémy, protože prý levá ruka je od ďábla. Ale určitě to neplatí politicky, kde jsem spíše na pravici.