Posledních pět let nebylo o vaší kapele moc slyšet. Co se dělo?

Mersí (zpěv, činely): V roce 2003 jsme si dali pauzu a mysleli jsme si, že je to napořád. Já odjel na dva roky mimo republiku. Když jsem se vrátil, začali jsme zase hrát po hospodách jako kdysi na začátku, protože nám to chybělo. Potom nám začaly chodit nabídky na koncerty, no a neberte je. Tím jsme se dostali do starých kolejí. Předloni jsem na jednom vystoupení řekl divákům, že do roka a do dne vydáme novou desku s vlastními písněmi. Kluci na mě koukali, jako kdybych spadl z višně, ale po dvou a půl letech práce je deska na světě.

Karel Pičman (trubka): Ten pocit, že se nic neděje, vznikl i kvůli tomu, že jsme neměli žádné oficiální turné. S novou deskou ale bude.

Mersí, kde jste ty dva roky byl?

Mersí: Nejdřív jsem jel do Kanady a USA, abych se naučil anglicky. Druhý rok jsem strávil v Latinské Americe. Chtěl jsem ji procestovat celou, ale v Nikaragui jsem dostal otravu z vody, a navíc mi rejnok propíchl nohu, tak jsem sbalil švestky a vrátil se domů. Přijel jsem, pobyl jsem si dva měsíce v nemocnici, ale beru tu cestu jako nejúžasnější část svého života. Ujasnil jsem si na ní spoustu věcí.

Pobýval jste v zahraničí sám?

Mersí: Byl jsem tam úplně sám. Vřele doporučuji, hodně mi to pomohlo.

O Dědovi Mládkovi Illegal Bandu se od prvních chvil říká, že to byl projekt pro peníze. Hráli jste vlastní verze písniček Ivana Mládka, které mají velkou popularitu. Bylo to vykalkulované?

Mersí: Vůbec ne. Kdyby to tak bylo, nikdy by to nedospělo tam, kam se to dostalo. Nebudu nikoho přesvědčovat, ale všechno opravdu začalo v hospodách, kde jsme rok a půl hráli za buřta a pivko. Ta další etapa je známá. Milan Cimfe, který produkoval naše první desky, řekl, že jsme kapela, kterou nikdo nenapodobí. Myslím si, že naše hudba vzhledem k nástrojovému obsazení a aranžím je skutečně velice atypická.

Proč jste vlastně přestali s coververzemi Mládkových skladeb?

Mersí: Jediný důvod byl, že už nás je nebavilo hrát. Chtěli jsme ale hrát spolu, tak jsme se rozhodli napsat vlastní písničky. Máme hudební i umělecké mantinely. To, co vzniklo, je naše maximum. Samozřejmě víme, že neděláme žádné extra umění.
Pičman: Písničky i texty jdou z nás, na desce není nic, co by nebyla pravda.