Očekává se ještě Nicolas Cage či George Clooney, omluvila se pouze Nicole Kidmanová.

Hvězdy ochotně propagují své filmy, Benátky je lákají svým osobitým kouzlem, které sotva nabídne Berlín či Toronto. Například Anthony Hopkins, jenž ztvárnil v Bentonově snímku Lidská skvrna profesora, jemuž se na základě falešných obvinění zhroutí kariéra, nápaditě zauvažoval o letos dost přetřásaném tématu erotiky: "Je zajímavé, jak láska a sex jsou schopny devastovat mužskou existenci, zejména v mém věku, tedy věku mého hrdiny. Myslím, že sex je velice kreativní stejně jako hluboce destruktivní silou. Zničil celá impéria a dodnes ničí prezidenty, je nejmocnější součástí našich životů."

Američané mimo soutěž

Velké americké produkce sice letos trochu překvapivě zůstávají mimo soutěž, což ale zatím nikterak neovlivňuje dosavadní příznivou bilanci snímků, usilujících o benátské vavříny. Moritz de Hadeln, bývalý šéf Berlinale, který už druhým rokem diriguje benátský festival, si nicméně posteskl, "že celá řada filmů byla hotova doslova na poslední chvíli, až po 15. červenci, což je dost šílené". Letošní program je přesto všeobecně více akceptován než loňský, de Hadeln navíc zmodernizoval prodej lístků a technické vybavení sálů, zjednodušil akreditační systém, třebaže musel vystačit s rozpočtem 5,5 miliónu eur, tedy nižším než v loňském roce.

O to více je respektován výběr snímků do obou soutěžních kategorií. V sekci Proti proudu, kde se každoročně představují alternativněji koncipované snímky a nezávislí producenti, dosud zaujal například iránský film První dopis, v němž režisér Abolfazl Jalili zobrazil svůj autentický osud od začínajícího rebela v éře císařství až po mladého filmaře v pozdějším islámském státu.

O ceny bude usilovat i komedie Sofie Coppolové Lost in transation, kde se takřka permanentně smějeme trampotám amerického herce, který přijede do Tokia natáčet reklamu na whisky a málem se osudově zamiluje. V hlavní soutěži o uplynulém víkendu nepochybně zabodoval snímek 94letého (!) portugalského veterána Manoela de Oliveiry Mluvící film, kde zprvu poklidná cesta profesorky historie a její dcerky po středomořských památkách lodí až do Bombaje končí vzrušeně a zcela nečekaně.

Východní Evropa boduje, Češi bohužel nikoli

Bez šancí by nemusel být ani polský příspěvek Jana Jakuba Kolského Pornografie přibližující dramatickou situaci několika lidí na venkovském sídle roku 1943. V dobrém světle se představil rovněž první ze dvou ruských filmů, debut Alexeje Germana jr. Poslední vlak, který diváka zhruba ve stejném čase jako polský snímek zavede mezi německou jednotku ustupující odněkud z běloruských lesů. Filmy východní Evropy jsou na letošním bienále divácky dobře navštěvovány i přijímány - škoda jen, že na tomto sympatickém zjištění se nikterak nepodílí současná česká kinematografie, de Hadelnovým týmem opět zcela opomenutá...