Hlavní obsah

Písničkář Wabi Daněk: Podobného je víc než rozdílného

Právo, Šárka Hellerová a Jaroslav Špulák

Stanislav Wabi Daněk (61) napsal možná nejslavnější trampskou skladbu u nás, Rosu na kolejích. Spolu s Robertem Křesťanem, Wabim Ryvolou, Ivanem Mládkem a Františkem Nedvědem jsou protagonisty výběrového alba 16 nej od táborových ohňů. Hity si vybrali posluchači Country Rádia, oni je nově nazpívali.

Foto: Foto archív Wabiho Daňka, Právo

Wabi Daněk tvrdí, že naději na poslech jeho nového alba posluchači stále mají.

Článek

Mnohé, to je jasné. Vyjmenovat je by zabralo moře času a papíru. Vzpomeňte si, kolik jich proběhne během jednoho večera u ohníčku či v hospodě.

Pro desku vznikly nové nahrávky písniček, mnohdy interpretovány jiným zpěvákem, než je to v případě originálu. Nebylo by jednodušší použít původní verze vybraných písniček?

Asi ano. Ale uvědomte si, o kolik radosti bychom se my interpreti připravili. Navíc představa zadavatelů byla velmi přesná. A když teď hotové album poslouchám, soudím, že i šťastná.

Co jste jako ti, kteří skladby nazpívali, mohli přinést písním nového?

Není-li to na první poslech slyšet, pak jsou všichni, kteří se na natáčení alba podíleli, v pěkném maléru.

Už to tak vypadá…

Podle mne dostaly písničky díky producentovi Luboši Malinovi a kapele Druhá tráva nový krásný kabát a díky některým interpretům i výraznější naléhavost obsahu. To, jak nazpíval Robert Křesťan Zátoku nebo Miki Ryvola Zelený pláně, je, podle mne, na samotné hranici zázraku.

Můžete prozradit, která je vaše nejoblíbenější píseň od táborového ohně?

Nemám nejoblíbenější píseň. A na vyjmenování těch oblíbených je ve vašem deníku málo místa.

Jaká je podle vás současná česká trampská písnička? Má své nové „hvězdy“?

Není snadné na to odpovědět. Už dávno nenastupuji každý pátek odpoledne do vlaku, „neobrážím“ potlachy a campy. Na různých přehlídkách ale slyším mladé trampské kapely a radostně žasnu. A co se „hvězd“ týče, vím, že jsou. Slýchávám je, vídávám je, ale jména neřeknu.

Proč?

Ne snad proto, že by si to nezasloužily, ale z obavy, abych na někoho nezapomněl.

Jezdíte ještě vy sám na trampy a do přírody?

Částečně jsem už odpověděl, teď jen doplním. Opravil jsem si chatu na poměrně starobylé trampské osadě a trávím tam veškerý možný volný čas. Ta osada je uhnízděná uprostřed lesa, nemá ploty ani zahrádky a bazény a cítím se tam jako v ráji.

Mají vaši fanoušci šanci, že pro ně natočíte novou desku?

Pro podobné situace vymysleli lidé přehršel úsloví. Vybírám optimistické – Dokud dýchám, doufám, což znamená: ano, něco je na cestě, ale ještě dost daleko.

Hodně vystupujete a čekají vás letní festivaly. Jaké jsou folkové a trampské festivaly dnes v porovnání s dobou před revolucí?

Hojnější. A mám-li hodnotit úroveň, pak povětšině muzikantsky, zvukově i organizačně dobře odvedené. Nejsem pošetilec, abych nostalgicky vzpomínal na doby třicetitisícových plzeňských Lochotínů, protože vím, že v té době tahle muzika suplovala všechno, co na veřejnost nesmělo.

Publikum je dnes náročnější, má větší přehled a větší výběr. Na druhé straně je stejně jako před lety laskavé a na nás, co občas zapomínáme, nepíská. Shrnuto: podobného je podstatně víc než rozdílného.

Reklama

Výběr článků

Načítám